Na rok 2022 chystá NASA robotickou misi na asteroid 16 Psyche. Je na něm niklu, železa a drahých kovů za řádově 10 na 33 dolarů.
15 % mědi a 5 % zlata se už dnes těží pomocí bakterií namísto klasických „chemických“ procesů spojených s pražením nebo louhováním. Kultura bakterií se obvykle prostě přisype do vytěžené směsi horniny s vodou, nebo se roztoky s bakteriemi lijí přímo „na skály“.
Luis Zea a Jesse Colangelo z University of Colorado v Boulderu nyní zkoumají, zda bakterie Shewanella oneidensis by se nemohla využívat k těžbě železa z hornin na Měsíci, Marsu nebo asteroidech. Vědci to již testují v příslušných simulátorech, kam přidávají obdoby mimozemských nerostů a nechávají bakterie pracovat mj. za sníženého tlaku. Již dříve se prokázalo, že Shewanella oneidensis dobře snáší mikrogravitaci.
Především asteroidy by mohly být vítaným zdrojem řady kovů, protože zde by mohla těžba probíhat s relativně menšími náklady (snadné přistání i odlet oproti tělesům s větší gravitací). Na rok 2022 chystá NASA robotickou misi na asteroid 16 Psyche, který obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Podle odhadů je na něm niklu, železa a drahých kovů za řádově 10 na 33 dolarů – tedy více, než je hodnota veškerého oběživa (poznámka: peněz nebo i jiných aktiv?) používaného dnes na celém světě. Ložiska nemusí fungovat pouze jako zdroje pro Zemi, ale i pro stavbu kosmických stanic, dalších sond apod. Což zase znamená omezení nutnosti drahé přepravy těžkých nákladů ze Země, eventuálně by se takto do vesmíru mohl nakonec přesunout těžký průmysl jako celek.
Vlastním předmětem nového výzkumu je každopádně otázka, zda by s těžbou na asteroidech nemohly pomoci bakterie. Na projektu se podílí i další akademické instituce a americký start-up Crow Industries.
Zdroj: University of Colorado at Boulder/Phys.org, NASA – mise Psyche https://solarsystem.nasa.gov/asteroids-comets-and-meteors/asteroids/16-psyche/in-depth/
Poznámky PH:
Celá řada nerostných ložisek, které na Zemi těžíme, už vznikla činností bakterií. Někteří geologové se domnívají, že na cizích planetách bez života kvůli tomu nenajdeme řadu látek v potřebných koncentracích.
V ČR, respektive tehdejším ČSSR, se zkoušela těžba drahých kovů pomocí přesliček, které pak byly spáleny a kov se získával z popela. Nebylo to však rentabilní (alespoň při tehdejším technologiích/cenách).