Sciencemag.cz
Doporučujeme
NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají realizace v rámci programu Explorers. Start těchto misí je prozatím plánován na rok 2025. „Tyto slibné návrhy na mise programu Explorers přinesou mimořádně kreativní a inovativní způsoby, jak prozkoumat tajemství vesmíru,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor, který má na starost ředitelství vědeckých misí NASA a dodal: „Od studování hvězd a planet mimo naši soustavu až po hledání odpovědí na největší kosmická tajemství – těším se na přelomové vědecké výsledky z těchto malých misí.“
V rámci výběru byly zvoleny dvě mise, kterým patří označení SMEX (Small Explorer) a dvě, které mají označení MO (Missions of Opportunity). Porota u každého návrhu posuzovala vědecký přínos, realizovatelnost i plány na vývoj. Mise SMEX má stát maximálně 145 milionů dolarů, do čehož není započítána cena startu, mise MO je pak omezena sumou 75 milionů dolarů.
Každý z finalistů SMEX obdrží dva miliony dolarů na vypracování devítiměsíční koncepční studie. V rámci SMEX byly do finále nominovány tyto dvě mise.
ESCAPE (The Extreme-ultraviolet Stellar Characterization for Atmospheric Physics and Evolution)
Tato mise má studovat blízké hvězdy a sledovat u nich prudké ultrafialové záblesky. Jejím cílem je určit, jak pravděpodobně mohou takové záblesky odnést atmosféru z planety, která obíhá kolem dané hvězdy, což samozřejmě ovlivňuje podmínky pro obyvatelnost. Hlavním vědeckým pracovníkem tohoto návrhu je Kevin France z University of Colorado ve městě Boulder.
COSI (The Compton Spectrometer and Imager)
Projekt, který má skenovat naši Galaxii, tedy Mléčnou dráhu a měřit gama záření z radioaktivních prvků, které vytváří hvězdné exploze. Tato data by se měla využít pro zmapování nedávné historie umírajících hvězd a vzniku různých prvků. Mise má navíc měřit také polarizaci, aby zlepšila naše chápání procesů, při kterých během vzdálených kosmických explozí vzniká gama záření. Projekt zastupuje John Tomsick z University of California ve městě Berkeley.
Každý z finalistů MO obdrží půl milionu dolarů a i na tyto návrhy čeká devítiměsíční vypracování koncepční studie. Do finále se dostaly tyto dva návrhy:
GUCI (The Gravitational-wave Ultraviolet Counterpart Imager Mission)
Projekt počítá se dvěma na sobě nezávislými malými družicemi, přičemž každá z nich má skenovat celou oblohu v jiné vlnové délce ultrafialového záření. Vědci očekávají zachycení paprsků od horkého plynu, z explozí, které následují po výronu gravitačních vln. Tento výron je způsobený sloučením neutronových hvězd, které vytváří černou díru. Mezi těmito událostmi bude mise mapovat oblohu v ultrafialové části spektra a má hledat jasné objekty jako jsou třeba explodující hvězdy. Hlavním vědeckým pracovníkem je Stephen (Brad) Cenko z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
LEAP (A LargE Area burst Polarimeter)
Jde o návrh přístroje, který by byl umístěn na Mezinárodní kosmické stanici. Jeho úkolem by bylo studovat výrony energie při výbušné smrti masivních hvězd, nebo při sloučení kompaktních objektů jako jsou neutronové hvězdy. LEAP má měřit polarizaci záblesků gama záření, což by mělo pomoci přiklonit se k jedné z protichůdných teorií o podstatě těchto záblesků, které se šíří téměř rychlostí světla. LEAP by mohl vhodně doplnit misi IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), která má v dubnu 2021 odstartovat na Falconu 9. Misi zastupuje Mark McConnell z University of New Hampshire ve městě Durham.
„Každá z těchto misí by byla dalším krokem vstříc nejvíce fascinujícím oblastem aktuální astrofyziky,“ uvedl Paul Hertz, ředitel astrofyzikální divize ředitelství NASA a dodal: „Díky vysokým vědeckým přínosům při malém množství investovaných peněz mohou mise programu Explorers zaplnit vědecké mezírky v naší současné flotile kosmických observatoří.“
Program Explorers spravuje Goddardovo středisko a je vůbec nejstarším nepřerušeným programem NASA, který má poskytovat častý a nízkonákladový přístup do kosmického prostoru pro základní vědecký výzkum související s astrofyzikou a heliofyzikou. Od vypuštění družice Explorer 1 v roce 1958, která studovala zemské radiační pásy, bylo v rámci programu Explorers vypuštěno více než 90 misí včetně známých projektů jako byly Uhuru nebo COBE, které svým vědeckým pracovníkům nakonec vynesly Nobelovy ceny.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno
