Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lodé s nízkou hladinou miR-29 měli horší průběh onemocnění.
Mezinárodní vědecký tým pod vedením Marka Mráze z CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno popsal, co se děje v nádorových buňkách během jejich proměny z původně pomalu rostoucího nádoru mízních uzlin v agresivní formu onemocnění. Klíčem je úbytek molekuly miR-29, která běžně tlumí růst nádorových buněk. Měření její hladiny by mohlo lékařům pomoci včas odhalit rizikové pacienty a odhadnout, jak se bude nemoc vyvíjet.
Folikulární lymfom je typ zhoubného nádorového onemocnění z imunitních buněk krve, který zpočátku roste pomalu, ale přibližně u každého pátého pacienta se v průběhu let může náhle změnit v rychle progresivní nádor s výrazně horší prognózou. Právě tento přechod (tzv. histologická transformace) je pro další léčbu i prognózu zásadní. Tým vědců a vědkyň zjišťoval, jaké procesy v nádorových buňkách během této změny probíhají. Porovnal vzorky od stejných pacientů před přechodem do agresivní fáze a po něm. Zaměřil se nejen na samotné protein-kódující geny, ale i na malé regulační molekuly – tzv. mikroRNA, které jemně „ladí“ produkci proteinů z jiných genů.
„Zjistili jsme, že v okamžiku, kdy se nemoc začne měnit v agresivní formu, prudce klesá hladina miR-29, malé regulační molekuly, která v nádorových buňkách funguje jako přirozená brzda jejich růstu. Její útlum pomáhá nádorovým buňkám získat výhodu – jsou schopné silněji reagovat na podněty podporující jejich množení a adaptovat se na změny v nádorovém prostředí,“ vysvětluje první autor studie Daniel Filip. Bez této „brzdy“ se nádorové buňky začnou rychleji množit a lépe přežívat.
Výzkum nepřinesl jen nové poznání o fungování nádoru. Otevírá i konkrétní možnost, jak lépe pomoci pacientům. V rozsáhlém souboru 185 nemocných vědci prokázali, že ti s nízkou hladinou miR-29 měli horší průběh onemocnění. Množství této molekuly a jiných mikroRNA molekul může tedy předem napovědět, u koho hrozí rychlejší zhoršení nemoci.
Tento výsledek se podařilo potvrdit i v nezávislé skupině pacientů léčených v rámci americké klinické studie SWOG. South West Oncology Group (SWOG) je jedno z největších onkologických výzkumných konsorcií v USA, které organizuje rozsáhlé klinické studie. Vůbec poprvé v historii poskytlo své klinické vzorky k analýze do České republiky – a to právě týmu z Brna. Díky tomu mohli vědci ověřit své závěry na datech z reálné klinické praxe.
„Hladinu mikroRNA – například miR-29 – umíme měřit i z běžně uchovávaných vzorků nádorové tkáně. To je zásadní, protože takový test lze relativně snadno zavést do praxe. Do budoucna by tak mohla sloužit jako jednoduchý ukazatel rizika a pomoci lékařům rozhodnout, kteří pacienti potřebují intenzivnější sledování nebo léčbu,“ říká Marek Mráz.
Na vývoji takového diagnostického nástroje už tým pracuje. Právě přípravě prognostického testu založeného na použití mikroRNA jako biormarkerů se věnoval i první autor studie Daniel Filip v rámci programu Life Science Transfer Academy organizované inovační agenturou JIC ve spolupráci s CEITEC MU a Lékařskou fakultou MU.
Na výzkumu se kromě CEITEC MU a Fakultní nemocnice Brno podíleli i odborníci dalších českých pracovišť i zahraničních institucí v Evropě a USA. Článek byl publikován v jednom z pěti nejvýznamnějších odborných časopisů svého oboru – Leukemia.
