Širokoúhlý záběr sluneční korony spolu s kometou SOHO-5008 při úplném zatmění Slunce 8. dubna 2024 z mexického Duranga. Foto: P. Horálek/FÚ v Opavě, J. Kujal/ASHK, M. Hlaváč.

Nad Sluncem se během jeho zatmění vypařila kometa

V pondělí 8. dubna 2024 nastalo nad územím Mexika, USA a Kanady dlouho avizované úplné zatmění Slunce. Úkaz pozorovaly stamiliony pozorovatelů z celého světa. V průběhu tohoto na některých místech více jak 4minutového slunečního zatmění se na obloze kromě sluneční koróny daly pozorovat (či alespoň fotograficky zaznamenat) všechny jasné planety Sluneční soustavy a také kometa 12P/Pons-Brooks. Velkým překvapením se pro astronomy i fotografy stala druhá kometa, která byla objevena jen několik hodin před samotným úkazem na družicových snímcích, pozorovatelná byla jen několik hodin a nad Sluncem se poté zcela vypařila. Tuto kometu s označením SOHO-5008 zachytil i Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který se úkaz vydal pozorovat do mexického Duranga.

Letošní úplné zatmění Slunce bylo „lákadlem“ pro mnoho fotografů i astronomů z mnoha důvodů. Jedním z nich přitom byl záznam komety na denní obloze, kdy se díky šeru ve stínu Měsíce dají pozorovat objekty, které na běžné denní obloze přezáří sluneční svit. Zatímco v minulých letech byly komety během úplných zatmění Slunce zachyceny vesměs náhodou, astronomové se o nich dozvěděli jen krátce před úkazem, v případě letošního zatmění byla hlavním lákadlem periodická kometa 12P/Pons-Brooks. Ta se nacházela úhlově blízko planety Jupiter a na vhodně připravené fotografické aparatury nebyl problém kometu zaznamenat. Ne všem se to však podařilo – nepřítelem bylo oblačné počasí na mnoha místech v pásu zatmění. O to větší překvapení ale bylo, když se ukázalo, že krom avizované komety Pons-Brooks se u Slunce objevila během jeho zatmění ještě druhá kometa, která dostala označení SOHO-5008. Ta byla objevena jen krátce před zatměním a v průběhu úkazu napříč Mexikem, USA a Kanadou se postupně nad Sluncem rozpadala. Krátce druhé hodině ranní 9. dubna (tedy jen několik hodin po zatmění Slunce v Kanadě) se nad Sluncem zcela vypařila.

„Kometu SOHO-5008 objevil astronom Worachate Boonpold na snímcích SOHO ještě před zatměním a následně Karl Battams z Naval Research Lab upozornil astronomy, že by mohla být dostatečně jasná na její záznam během úplného zatmění Slunce. První snímek komety pak publikoval čínský astronom Lin Zixuan, který ji na základě nejisté předpovědi našel na svých snímcích zatmění Slunce pořízených u Third Connecticut Lake,“ vzpomíná na vzrušující anabázi objevu komety Horálek. „Já jsem se o kometě dozvěděl až o několik hodin později, a protože jsem fotografoval mimo jiné i široké pole na sérii různých expozic, bylo mi jasné, že bych ji mohl mít na svých snímcích také. A jak se ukázalo, byla tam!“

„Zaznamenat kometu během úplného zatmění Slunce je vzácné,“ popisuje Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, kterému se podařilo kometu SOHO-5008 fotograficky zachytit během pozorování z mexického Duranga. „Za posledních 1600 let se takové pozorování podařilo jen sedmkrát, přičemž pět z těchto sedmi případů byly komety viditelné pouhýma očima a poslední dva případy – z let 2008 a 2020 – byly úspěchy ryze fotografické.“

Samozřejmě za tímto úspěchem stojí právě prudký vývoj fotografické techniky spolu s pohotovým jednáním astronomů prohlížejících data z družic, například Solar and Heliospheric Observatory (SOHO), která má na své palubě tzv. koronografy ukazující sluneční koronu i hvězdy a planety okolo zakrytého Slunce. Právě na těchto kamerách bývají často objevovány komety tzv. Kreutzovy skupiny, které se pohybují na sebevražedných drahách končících nad povrchem Slunce. Má se za to, že jádra těchto komet kdysi tvořily jedno velké kometární jádro, které se vlivem slunečních slapových sil rozpadlo a jeho fragmenty postupně zanikají při svých průletech blízko Slunci. Za dobu svého působení od května roku 1996 se podařilo díky SOHO objevit nad 5000 komet, z nichž mnoho patří právě do Kreutzovy skupiny.

Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě se na expedici vydal s Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a Milanem Hlaváčem. Úkaz pozorovali z jihovýchodní části města Durango, kde se jim navzdory silnému větru a částečně oblačnému počasí podařilo získat mnoho dat k následnému zpracování. Výsledky z této expedice se teprve zpracovávají a budou publikovány v následujících týdnech až měsících. Vyhotovené výsledky pak poslouží ke vzdělávacím i vědeckým účelům.

oznámení projektu Astrofyzikální ProGResy z Opavy

CESNET ověřil nasazení 400G QSFP-DD transceiverů pro vysokorychlostní přenosy na rekordní vzdálenost 846 km

Testovací trasa mezi Prahou a Brnem měřila celkem 846 kilometrů, nevyužívala RAMAN zesilovače… Sdružení CESNET …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *