Archiv článků: slunce

V letokruzích stromů nacházíme proměnlivý podíl izotopu radioaktivního uhlíku C-14. Nejde teď o to, že tento izotop se rozpadá, což je podstatou nejpoužívanější datovací metody v současné archeologii. Z druhé strany uhlík C-14 vzniká při dopadu vysokoenergetického záření do horních vrstev atmosféry. Z letokruhů (dokážeme-li je datovat jinak, tedy přes …

Konec měsíce října 2022 se ponese v duchu dvou pozoruhodných nebeských úkazů. V průběhu předposledního víkendu, zejména však už v pátek 21. října ranních hodinách, budeme moci za jasného počasí pozorovat Orionidy, meteorický roj, který je způsoben zánikem ledo-prachových částic ze slavné Halleyovy komety v zemské atmosféře. O čtyři dny později, v úterý 25. října, …

V úterý 25. října se okolo poledne můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane částečné zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude pozorovatelné s maximální fází přibližně 0,42. K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve …

Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let. Jeden z prvních známých zápisů, který můžeme interpretovat za popis pozorování sluneční skvrny pochází z roku 800 př.n.l. a nalezneme jej v čínské Knize změn. Roku 467 př.n.l. …

Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …

Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že …

Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …

Vesmír nám v týchto dňoch ponúka zaujímavosť. V utorok 4. januára 2022 o 8. hodine ráno, bude Zem v perihéliu, v najbližšom bode svojej dráhy okolo Slnka. Od centrálnej hviezdy našej planetárnej sústavy bude vzdialená len 147 104 100 km. Pritom v lete 5. júla 2022 sa Zem od Slnka …

Hvězda EK Draconis po obří sluneční bouři vyvrhla mohutný proud fotonů a nabitých částic, který byl mnohem silnější než cokoli, co vědci pozorovali v naší sluneční soustavě. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti několika desítek světelných let. Podobný výrony by mohly představovat i přímé fyzické ohrožení. Ona by stačila …

Proč je na Zemi tolik vody? Svou roli zde mohl sehrát i sluneční vítr, proud nabitých částic ze Slunce, který do velké míry tvoří ionty vodíku (tj. hlavně protony). Reakcemi slunečního větru na povrchu prachových zrn pak vznikala voda, která se na Zem dostala při dopadech asteroidů. K takovém závěru …