Archiv článků: slunce

Sluneční cykly, respektive fáze sluneční aktivity, souvisejí s proměnami pozemského počasí; podle nové studie i speciálně s přechody mezi jevy El Nino a La Nina v Pacifiku. Hlavní autor studie Robert Leamon z University of Maryland-Baltimore County a jeho kolegové nepředkládají žádný konkrétní fyzikální mechanismus, jak přesně sluneční aktivita počasí …

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu …

Vysokoenergetické částice ze Slunce představují riziko pro kosmické programy – jak pro samotné lidi, tak i pro elektroniku, a to včetně některých satelitů. 150 milionů kilometrů mezi Zemí a Sluncem dokáží tyto částice urazit za necelou hodinu. Riziko SEP (Solar Energetic Particles) bylo až dosud těžké předvídat, protože nebylo jasno …

Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …

První snímky pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“. Pozorování jevů, jež dosud nebylo možné sledovat takto podrobně, podle vědců svědčí o obrovském potenciálu sondy Solar Orbiter, která teprve završila ranou fázi …

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila. 16. července 2020 proběhla tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data …

CNO cyklus představuje minoritní způsob přeměny vodíku na helium. Reakce začíná od protonu a uhlíku 12C. Gioacchino Ranucci, fyzik z University of Milan, a jeho kolegové z projektu Borexino oznámili na (on-line) konferenci Neutrino 2020 první důkaz o existenci jistého typu slunečních neutrin, které mají být výsledkem jaderné fúze typu …

Respektive do kterého měsíce? Budou mít za 4 miliardy let větší hodnotu nemovitosti na Europě, nebo pozemky na Tritonu? Za zhruba 4 miliardy let se Slunce nafoukne do podoby červeného obra a vnitřní planety Sluneční soustavy budou hvězdou přímo pohlceny. Není sice jisté, zda se to bude týkat i Země …

NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření …

Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …