Sciencemag.cz
Doporučujeme
Česko zaostává za evropskými státy, které jsou aktivní v kosmickém výzkumu, protože nemá centrální úřad, který by výzkum řídil. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Zřídit národní kosmickou agenturu jako silného státního partnera pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) i americkou NASA by proto chtěl vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek. Zatím je stále ve fázi plánů. Státní agenturu přitom požadují i firmy, zajistila by jim nové obchodní příležitosti.
Na kosmické aktivity se plánuje ze státního rozpočtu na příští rok a další léta vydat navíc o 110 milionů korun ročně. Měly by přispět k zapojení ČR do prestižních programů evropských kosmických nosných raket Ariane a Vega. Zda se v navýšeném rozpočtu najdou peníze i na kosmickou agenturu, se ale neví. Bělobrádek by se měl podle informací ČTK kvůli kosmickému výzkumu a jeho financování sejít v příštích týdnech se zástupci ministerstva financí a dopravy, pod které kosmonautika spadá. ČR letos na kosmické aktivity přispěla již necelou půl miliardou korun.
Do kosmického výzkumu se dlouhodobě zapojují i menší státy než je ČR, tvrdí ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Karas. „Kosmické technologie patří mezi vysoce pokročilé techniky, které podporují high-tech společnosti. Pokud chceme v ČR tyto technologie udržovat, je to nejlepší cesta, kterou se můžeme vydat,“ řekl ČTK Karas ke vzniku národní kosmické agentury.
Ta by podle generálního ředitele Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Josefa Kašpara zajistila vstup českým firmám do vesmírných konsorcií, s čímž mívají problémy. „Na úrovni firem něco dokážete, domluvit se s druhou firmou, ale nikdy nebudete hrát důležitou roli, pokud stát nepřizná, že danou věc podporuje a chce,“ komentoval.
Při ministerstvu školství vznikla již před lety Česká kosmická kancelář, podle Bělobrádka ale funguje spíše na úrovni klastru. Z pohledu vědců není podle Karase podstatné, kdo nebo kde aktivity povede. Hlavní je podle něj, aby tuto oblast někdo cíleně řídil.
České firmy již vyrábějí součástky pro raketovou techniku a satelity. Koordinace na státní úrovni, kterou zajišťuje ministerstvo dopravy, je ale podle Kašpara slabá. „Za 20 let, co se snažíme nabízet naše technologie v zahraničí, máme určité úspěchy. Problém je ale v tom, že dokud nebude vize národního kosmického programu, který existuje sice na ministerstvu dopravy, tak nemáme co nabídnout, pokud nebude vize ukotvena,“ dodal manažer firmy Rigaku Adolf Inneman.
K oborům, které by se v cizině mohly prosadit, patří rentgenová optika, mikrogravitační změny, materiálový výzkum i strojírenství. Ty mohou podle Innemana dobře přispět třeba k vývoji družicových snímků a navigace.
