Obrázek nabízí simulovaný pohled na planetárního kandidáta Proxima-d, který byl objeven na oběžné dráze kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Vědci se domnívají, že by se mělo jednat o kamenné těleso o hmotnosti asi čtvrtiny Země. V pozadí jsou vyobrazeny také dvě další planety systému Proxima Centauri: Proxima b – planeta zhruba o hmotnosti Země, která obíhá kolem hvězdy v obyvatelné zóně jednou za 11 dní; a Proxima c – kandidát na planetu na dráze s oběžnou periodou asi 5 let. Kredit: ESO/L. Calçada

Našli další exoplanetu u Proxima Centauri

V systému Proxima Centauri jsou již známy dvě další planety. Proxima b o hmotnosti srovnatelné se Zemí přitom obíhá v obyvatelné zóně.

Tým astronomů využívající dalekohled VLT na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile nalezl důkazy přítomnosti další planety obíhající kolem hvězdy Proxima Centauri. Tento kandidát na novou exoplanetu je již třetím tělesem objeveným v tomto systému a zatím nejlehčím známým objektem na oběžné dráze kolem Slunci nejbližší sousední hvězdy. S hmotností pouhé čtvrtiny Země patří Proxima d k nejlehčím extrasolárním planetám, jaké byly dosud odhaleny.

„Tento objev ukazuje, že náš nejbližší hvězdný soused je patrně obklopen řadou zajímavých nových světů, které jsou již dnes v dosahu našich přístrojů a v budoucnosti je budeme podrobně zkoumat,“ vysvětluje astronom João Faria (Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, Portugalsko), vedoucí autor studie, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Nově objevená planeta dostala označení Proxima d. Obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri jednou za 5 dní ve vzdálenosti asi 4 miliony kilometrů, tedy zhruba 10krát blíž, než se ve Sluneční soustavě pohybuje planeta Merkur okolo Slunce. Oběžná dráha Proximy d leží blíže, než se nachází obyvatelná zóna mateřské hvězdy (což je oblast systému, ve které by na povrchu kamenné planety mohla existovat kapalná voda).

V systému Proxima Centauri jsou již známy dvě další planety: Proxima b o hmotnosti srovnatelné se Zemí, která obíhá v obyvatelné zóně kolem hvězdy jednou za 11 dní, a dosud nepotvrzený kandidát Proxima c, kterému oběh trvá plných 5 let.

Proxima b byla objevena před několika lety pomocí přístroje HARPS a dalekohledu ESO s primárním zrcadlem o průměru 3,6 metru (ESO 3.6-metre telescope), který pracuje na Observatoři La Silla. Existence této planety byla potvrzena v roce 2020 pozorováním hvězdy Proxima Centauri novým, ještě přesnějším, přístrojem ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations) pro dalekohled ESO/VLT s primárním zrcadlem o průměru 8,2 metru. Již během těchto pozorování si astronomové povšimli známek signálu, který mohl být způsoben dalším tělesem s oběžnou periodou asi 5 dní. Vzhledem k tomu, že signál byl velmi slabý, museli členové týmu provést další následná pozorování, opět přístrojem ESPRESSO, aby potvrdili, že se skutečně jedná o planetu a ne pouze o poruchy vyvolané chováním hvězdy samotné.

„Když jsme získali nová pozorování, byli jsme schopni potvrdit, že signál skutečně způsobuje nový kandidát na exoplanetu,“ říká João Faria. „Byla to vzrušující výzva detekovat takto slabý signál a díky tomu objevit novou exoplanetu tak blízko Zemi.“

Při hmotnosti asi čtvrtiny Země je Proxima d dosud nejlehčí extrasolární planetou, jaká byla zaznamenána metodou měření radiálních rychlostí. Předčí v tomto ohledu dokonce i objekt nedávno nalezený v planetárním systému L 98-59. Technika pozorování je založena na sledování drobných periodických změn pohybu hvězdy způsobených vzájemným gravitačním působením při oběhu planety. Efekt, který Proxima d vyvolává, je však tak malý, že hvězda se díky němu pohybuje od nás a k nám rychlostí jen 40 centimetrů za sekundu (asi 1,44 kilometru za hodinu).

„Jedná se o velmi důležitý milník,“ upozorňuje Pedro Figueira, vědecký specialista ESO pracující s přístrojem ESPRESSO. „Ukazuje se, že metoda měření radiálních rychlostí má potenciál odhalit celou populaci málo hmotných exoplanet srovnatelných se Zemí, u kterých se předpokládá, že patří k nejpočetnějším v Galaxii a které mohou potenciálně udržet prostředí vhodné pro život, jak ho známe.“

„Tento výsledek jednoznačně ukázal, čeho je přístroj ESPRESSO schopen. Žasnu, když si představím, co všechno může v budoucnu objevit,“ dodává João Faria.

K pátrání po cizích světech pomocí zařízení ESPRESSO se v budoucnosti zapojí také nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který ESO buduje v chilské poušti Atacama. ELT se stane zásadním přístrojem pro objevování a studium mnoha dalších planet v okolí blízkých hvězd.

Další informace
Výzkum byl prezentován v článku s názvem “A candidate short-period sub-Earth orbiting Proxima Centauri” (doi:10.1051/0004-6361/202142337), který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2022/2

Nanočástice stříbra společně s antibiotiky likvidují i odolné bakterie

Společný antibakteriální účinek kyanografenu s navázanými částicemi stříbra v kombinaci se čtyřmi druhy antibiotik. Vrátit …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close