Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zlato, bronz, keramika i korálky. Přes 10 000 archeologických objektů vyzvedl tým záchranného archeologického výzkumu na pěti úsecích 13 km dlouhého prvního úseku budoucího Pražského okruhu u Běchovic. Nejzajímavější nálezy se až nyní, po ukončení terénních prací, mohou prezentovat veřejnosti. Mimo jiné i na výstavě Minulost pod koly, která se otevírá zítra v Dubči a postupně se vystřídá v sedmi obcích dotčených výstavbou této části obchvatu. 3D modely nálezů si mohou návštěvníci prohlédnout také prostřednictvím doprovodné mobilní aplikace.
Záchranný archeologický výzkum obsáhl plochu 362 fotbalových hřišť a provedlo jej sdružení pražského Archeologického ústavu AV ČR, Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a společnosti Osina Archeo.
Téměř rok práce přinesl výjimečné nálezy z neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby halštatské a laténské nebo též z doby římské a stěhování národů či raně středověkého osídlení. Jedná se o různě datovaná sídliště, pohřebiště nebo výrobní objekty. O některých z nich již vědci a stavaři veřejnost informovali. Ty nejcennější je možné z důvodu ochrany a bezpečnosti ukázat až nyní.
„Našla se například elegantní laténská keramika zdobená pomocí různých kolků vyrobených z kostí, kovu nebo dřeva. Jejich otisky vytvářejí geometrické vzory i stylizované zoomorfní motivy s ptáky či koňmi,“ uvádí Monika Psohlavcová z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Hrob u Běchovic z doby halštatské zase ukrýval drobné zlaté ozdoby, které pravděpodobně zdobily účes vysoce postavené dámy. Jiný šperk ze zlata – prsten – vědci nalezli v hrobě muže z doby římské.
Další početné šperky byly vyrobeny z bronzu. Například nákrčníky, náramky či nánožníky z mladší doby železné nebo spony z doby římské či části opasku a součásti koňských postrojů ze starší doby železné.
„Impozantní jsou též skleněné a jantarové korálky ze starší doby železné a z doby stěhování národů. Zatímco jantar se k nám dostával od Baltského moře, skleněné korálky mohly pocházet ze západní Evropy či Středomoří,“ vysvětluje Monika Psohlavcová.
Zajímavou část nálezů tvoří také objekty dovezené ze Středomoří, například zlomek keramické nádoby z antického Řecka či římské mince.
Data pro několik generací bádání
Budování dálkových komunikací umožňuje archeologickým týmům neopakovatelnou příležitost nahlédnout do přírodního a kulturního vývoje krajiny. „Záchranný archeologický výzkum ploch před výstavbou dálničních úseků a obchvatů je logisticky a časově náročnou operací, spojenou s často složitými dohodami se zajišťovateli výstavby. Přináší však jedinečná data, která využije několik generací vědců,“ říká Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Extrémně důležitá je vzájemná dohoda se zhotoviteli staveb o postupu prací. „Není zájmem archeologů stavby jakkoli zdržovat a prodražovat, ale pokud nedodržíme přísné zásady odkryvu různých objektů a jejich dokumentace, přijdeme o neopakovatelné informace o naší minulosti,“ zdůrazňuje Drahomíra Malyková, vedoucí Oddělení terénních výzkumů Archeologického ústavu AV ČR, Praha, vědkyně, která projekt koordinovala.
Mnoho dalších zajímavých a unikátních nálezů bude identifikováno při mravenčí práci v laboratořích a konzervátorských dílnách. „Základním ošetřením projde více než 1 200 banánovek movitých archeologických nálezů, získaných z jednotlivých objektů. Nádoby se budou slepovat z jednotlivých střepů, šperky, zbraně a nástroje konzervovat a podrobně analyzovat,“ říká Irena Benková, ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. „Odebrali jsme tisíce vzorků pro přírodovědné analýzy. Výsledky pomohou sestavit co nepodrobnější a nejbarevnější obrázek (mozaiku) krajiny, kterou obývali lidé v různých obdobích,“ doplňuje badatelka.
tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR
