malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Nejstarší pravěká kresba v ČR má 6 200 let

Výzkum nápisů a kreseb ve Staré Kateřinské jeskyni v severní části Moravského krasu probíhá od roku 2017 ve spolupráci Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a laboratoře CRL, provozované společně Ústavem jaderné fyziky a Archeologickým ústavem AV ČR, Praha.

Zvláště v tzv. Ledové chodbě, ale i v dalších částech jeskyně, jsou stovky novověkých nápisů, podpisů a letopočtů, ale i abstraktní obrazce z čar a teček (tzv. epigrafy) kreslené uhlem.

Již po prvním odběru vzorků pro radiouhlíkové analýzy laboratoř CRL v roce 2017 zjistila, že jedna z kreseb pochází z 13. století. Analýzy vzorků odebraných na začátku letošní roku ovšem ukázaly, že část epigrafů je až z pravěkých dob. Mezi nimi je i nejstarší dosud zjištěná jeskynní kresba v ČR: podle výsledků analýz vznikla před 6200 lety a patří tedy do mladšího neolitu, jinými slovy mladší doby kamenné. Je tak o osm set až tisíc let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála, datované před třinácti lety, které tento rekord dosud držely.

Epigrafy z Kateřinské jeskyně byly nalezeny v místě, kde z Hlavního dómu jeskyně odbočuje již zmíněná Ledová chodba. Dóm s občasnou krápníkovou výzdobou je s rozměry 90 x 44 m největším veřejnosti zpřístupněným přírodním podzemním prostorem ČR. Epigraf byl vzhledem ke svému umístění hluboko pod zemí možná spojen s kultem matky Země a označoval jeho obřadní místo. Za pozornost také stojí, že ve střední Evropě začali pravěcí lidé s kresbami geometrických tvarů na stěnách jeskyní dříve, než začali malovat zvířata.

Vzorky zpracovali pracovníci ÚJF, měření metodou AMS (Accelerator Mass Spectrometry) bylo provedeno v maďarském Debrecínu. (Po dokončení stavby a vybavení laboratoře AMS v Řeži v rámci nyní probíhajícího projektu RAMSES bude možné provádět vlastní měření i v naší zemi, bez nutnosti odesílat zpracované vzorky na zahraniční pracoviště.) Pro samotný odběr vzorků vyvinuli v laboratoři CRL novou otěrovou metodu, která nesmaže kontury části kresby, z níž se vzorek odebírá, pouze toto místo zesvětlí – na rozdíl od obvyklých způsobů mechanického odběru, které vzorkované místo nenávratně zničí. Nový postup bude podrobně popsán v odborném tisku. Cesta našich pracovníků do jeskyně a část analýz byla hrazena z již zmíněného projektu RAMSES, první sérii vzorků financovala Správa jeskyní ČR.

tisková zpráva Ústavu jaderné fyziky AV ČR

Hudební matematika a nepřesná kalkulačka

Atos předal mladým vědcům ceny Josepha Fouriera za výzkum v oblasti počítačových věd. Nositel Nobelovy ceny …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close