Divoká pšenice a ječmen byly od počátku holocénu oblíbenými plodinami již pro pozdně paleolitické / epipaleolitické lovce a sběrače na Předním východě. Kaše, chlebové placky a pivo, to vše z obilnin vyráběli už lidé natufské kultury (13 000–9500 před Kristem). A člověk se postupně v nové klimatické realitě doby poledové …
Read More »Neolitické rondely a eneolitická velká příkopová ohrazení pod Řípem
Rondel byly budovány v rozmezí trvajícím pouhých 100–200 let. V námi zkoumané krajině pod Řípem se v rámci leteckoarcheologických průzkumů podařilo objevit několik prehistorických objektů spojovaných s posvátnými rituály, se shromažďováním velkého počtu lidí za účelem uskutečňování rozmanitých praktik a rituálních zvyklostí spojovaných například s kultem předků, s obětováním bohům …
Read More »Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovem žraloků
Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů. Nově analyzované lidské pozůstatky z …
Read More »Počátky zemědělství: Proč zrniny dominovaly nad hlízami
Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …
Read More »Výrobní hospodářství bylo do údolí Nilu přineseno novými populacemi
Přechod od lovu a sběru potravy k výrobní ekonomice (pěstování plodin a chovu zvířat) představoval celosvětově zlom v lidských dějinách. Nové výsledky archeologického a antropologického výzkumu v povodí středního Nilu dokazují, že tato inovace byla do této oblasti přinesena novými lidskými skupinami, které sem přišly v 6. a 5. tisíciletí př. Kr. Studie, na níž …
Read More »Analýzy DNA ukazují, že mor mohl decimovat už první zemědělce – nebo ne?
DNA z kostí a zubů neolitických zemědělců naznačuje, že mor se podílel na kolapsu kultur už v době kamenné. Na rozdíl od dřívějších názorů mohl mor snížit počet obyvatel Evropy dávno před vypuknutím velkých morových epidemií ve středověku. Tvrdí to alespoň nová studie vědců z Kodaňské a Göteborské univerzity. DNA …
Read More »Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, osm dlouhých sloupových staveb starých zhruba 7 000 let. Z dalších nálezů lze zmínit část vesnice z doby halštatské, včetně dokladů přítomnosti výše postavených členů společnosti. Na sídlištích se podařilo doložit výrobu nástrojů či …
Read More »Archeologové objevili unikátní žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše a sídliště z mladší doby kamenné
V Dluhonicích u Přerova odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů z 3. -2. století př. n. l., kostrové hroby z 9. -10. století a sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné (5 tis. př. n. l.). Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. Odborníci z Archeologického centra …
Read More »Stopy po sídlišti nejstarších zemědělců objevili archeologové v Nové Dědině u Uničova
Archeologové z Archeologického centra Olomouc odkryli na lokalitě v Nové Dědině u Uničova pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou. Během čtrnáctidenního …
Read More »Starší, než se čekalo. Nový nález keramiky odhaluje život posledních lovců a sběračů ve střední Evropě
Keramika nalezená poblíž termálních pramenů v Santovce na jihu Slovenska byla vyrobena v době přibližně 5800 př. n. l. Z tohoto období nebyly dosud ve střední Evropě keramické nádoby známy. Výzkum geologů a archeologů z Masarykovy univerzity naznačuje, že tuto keramiku překvapivě vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. Vědecký výzkum zaměřený …
Read More »
Sciencemag.cz
