Vědci vyrobili pomocí předpokládaných tehdejších technik kopie křemenných hrotů z jeskyně Mandrin a pak je použili na šípy. Poté autoři studie stříleli tyto šípy a zkoumali, zda stopy na hrotech odpovídají „použití“ hrotů z archeologického materiálu. Výsledkem této experimentální archeologie je závěr, že se skutečně jednalo o hroty šípů. Credit: Ludovic Slimak

Nejstarší šípy v Evropě vyráběli už první Homo sapiens

Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let (nálezy z rašelinišť v severní části Evropy, např. Stelmoor v Německu).
Otázka je komplikovaná tím, že vyšší trvanlivost má z luku/šípu jen samotný kamenný nebo kostěný hrot, šlachy, dřevo nebo pryskyřice se dochovávají s malou pravděpodobností. Z Afriky známe právě křemenné hroty šípů. Dosavadní podobné nálezy z paleolitické Evropy byly ale nejednoznačné, mohlo jít i o hroty oštěpů vrhaných ručně (a ty měli už neandrtálci) nebo s pomocí vrhače.
Změnit tuto situaci mají až nově studované nálezy z jeskyně Mandrin na středomořském pobřeží Francie. Nálezy jsou staré asi 54 000 let („neronská kultura“) a podle všeho jde o vůbec nejstarší doklad přítomnosti Homo sapiens v Evropě; na místě žili také neandrtálci, zřejmě se zde obě populace vystřídaly (snad i víckrát). Vykopávky z neronské fáze odhalily až 1 500 křemenných hrotů. Jejich analýza ukázala, že značný počet z nich sloužil jako hroty šípů. Právě velmi malé rozměry, respektive malá šířka těchto hrotů, z nichž asi 30 % váží jen několik gramů, podle vědců prakticky vylučují, že by mělo smysl je používat pro vrhací zbraně.
Neandrtálci podle všeho tuto technologii ani nepřevzali. Samozřejmě luk/šíp poskytuje oproti oštěpu mnohem delší dostřel, při lovu dává velkou výhodu. Pokud už první Homo sapiens v Evropě znali luk a šíp, což se nyní zdá být pravděpodobné, je zde další důvod, proč jim neandrtálci nedokázali konkurovat.

Laure Metz et al, Bow and arrow, technology of the first Modern humans in Europe 54,000 years ago at Mandrin, France, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.add4675. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.add4675
Zdroj: University of Connecticut / Phys.org

Poznámka PH: Je možné, že ve veškeré lidmi používané luky a šípy lze vystopovat až ke konkrétnímu vynálezci (dejme tomu nějaký Khoisan v jižní Africe)? Byl zrovna luk/šíp objeven jen jednou?

Enzymy s lehkými izotopy jsou účinnější mnohem víc

Těžká voda reaguje chemicky trochu jinak než čistě „lehká“, nebo než běžná směs obou izotopů. …

One comment

  1. Vynález luku mohl zasáhnout do genetiky. V boji s oštěpy zvítězili silnější a mohutnější nad slabšími. Lukem mohli inteligentnější (avšak slabší) jedinci ovlivnit rozvoj intelektu celého rodu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close