Tag Archives: neandrtálci

Podle nového výzkumu ovlivnili přežití Homo sapiens během posunu severního magnetického pólu nad Evropou před zhruba 41 000 lety nečekané faktory: Ochrana pokožky, oblečení šité na míru a využívání jeskyní. Neandrtálci naopak tyto technologie zřejmě postrádali a před zhruba 40 000 lety na většině území už víceméně mizeli. Něco podobného …

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …

Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …

Nový výzkum ukazuje, že tzv. Dupuytrenova choroba (kontraktura) je částečně neandertálského původu. Vědci již dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u Severoevropanů než u lidí s africkými předky. Neoficiálně se mu říkalo také „vikingská nemoc“. Podle jedné studie u Norů starších 60 let trpí touto chorobou až 30 …

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

Poruchy mozku způsobující psychiatrická nebo neurologická onemocnění jsou do značné míry dědičné, tudíž v nich hrají nějakou roli i genetické faktory. Nový výzkum ukázal, že část těchto „problémových genů“ jsou neandrtálského původu. Studie vědců z University of Tartu, Charité Berlin, Amsterdam UMC a dalších institucí nyní zkoumala různé psychiatrické poruch, …

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh …