Archiv článků: neandrtálci

Nový výzkum ukazuje, že tzv. Dupuytrenova choroba (kontraktura) je částečně neandertálského původu. Vědci již dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u Severoevropanů než u lidí s africkými předky. Neoficiálně se mu říkalo také „vikingská nemoc“. Podle jedné studie u Norů starších 60 let trpí touto chorobou až 30 …

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

Poruchy mozku způsobující psychiatrická nebo neurologická onemocnění jsou do značné míry dědičné, tudíž v nich hrají nějakou roli i genetické faktory. Nový výzkum ukázal, že část těchto „problémových genů“ jsou neandrtálského původu. Studie vědců z University of Tartu, Charité Berlin, Amsterdam UMC a dalších institucí nyní zkoumala různé psychiatrické poruch, …

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh …

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …

Ve známé Denisově jeskyni na jižní Sibiři se podařilo identifikovat 5 nových fosilií, z toho 3 jsou podle všeho denisované a 1 neandrtálec. Vědci z univerzit ve Vídni a Tübingenu a z Max Planck Society uvádějí, že stáří nálezů je až 200 000 let. První denisovany se zde podařilo objevit …

Homo longi (Dračí člověk) by mohl být nejbližším (sesterským) druhem Homo sapiens spíše než neandrtálci. Takové jsou alespoň závěry nové studie analyzující fosilní nález z Číny. Tzv. lebka z Charbinu (Harbin), objevená již ve 30. letech 20. století, patří k jedné z nejlépe zachovalých takto starých fosilií a zachovává množství …