Sciencemag.cz
Doporučujeme
Motory nosné rakety Sojuz 2.1 ohlásí ve středu hodinu a jednu minutu po poledni místního času (04:01 SELČ) zahájení provozu nového ruského kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Tento mamutí projekt, jehož vybudování stálo a ještě bude stát několik stovek miliard rublů (více než sto miliard korun), má pro Rusko v jeho současné komplikované situaci mimořádný význam – politický, ekonomický i vojenský.
Podle Moskvy jde o první národní civilní kosmodrom, který má Rusku zajistit nezávislý přístup do vesmíru. Dosud využívaný kosmodrom Bajkonur se totiž pro Rusy ocitl po rozpadu někdejšího Sovětského svazu v zahraničí, protože se nachází na území středoasijského Kazachstánu. Převedení celého provozu do Vostočného ale ještě nějaký čas potrvá.
Nové ruské vesmírné centrum v Amurské oblasti totiž zdaleka není dokončené. Je potřeba dostavět a vybavit řadu technických a logistických zařízení, včetně například startovací rampy pro vyvíjenou řadu nových raket Angara nebo komunikačních sítí. Celý komplex se má rozprostírat na 700 kilometrech čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze okresů Semily či Jeseník; Praha má přibližně 500 kilometrů čtverečních.
Buduje se i zázemí kosmodromu v nedalekém městečku. Obec Uglegorsk s 6000 obyvateli byla nově pojmenována po významném ruském vědci Konstantinu Ciolkovském a postupně se podle plánů promění v město s 30.000 obyvateli. Na ploše 10,5 kilometru čtverečních vyrostou konstrukční kanceláře, vědecké podniky, provozy kompletující kosmickou techniku i vyrábějící raketové palivo.
Středeční premiéra Vostočného bude spíš předpremiérou. Sojuz 2.1 vynese tři menší družice: Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. S dalším startem se podle šéfa kosmické agentury Roskosmos Igora Komarova počítá až v roce 2017 a s plným provozem o rok později. Zda budou příští rok z nového kosmodromu realizovány některé ze 30 uzavřených kontraktů, není zcela jasné. Stanovené termíny v ruském vesmírném programu jsou mnohdy spíše prognózami a nezřídka i „přáními shora“, a proto jsou časové skluzy časté.
I Vostočnyj si měl svůj první start odbýt už loni v prosinci, ale nakonec byla premiéra se souhlasem prezidenta Vladimira Putina odložena na letošní duben. Šéf Kremlu přitom projevil přání, aby termínem byl 12. duben, tedy Den kosmonautiky s 55. výročím prvního letu člověka do vesmíru, Jurije Gagarina. Nakonec byl ale určen 27. duben.
Podle Komarova by z Vostočného měly létat komerční lety s nosnými raketami Sojuz v roce 2018. Původně se počítalo, že ještě letos vynese nová raketa Angara-A5 angolský telekomunikační sputnik Angosat-1, ale podle dobře informovaného zdroje agentury RIA Novosti se tak nestane ani na začátku příštího roku, protože raketa nebude hotová.
Ministr spojů Nikolaj Nikiforov se nechal slyšet, že starty spojových družic z Vostočného budou asi možné až od roku 2020 s novými silnými raketami Angara. Do té doby bude nutné používat stávající nosiče Proton, jež startují z kazašského Bajkonuru.
Mnohé ovlivnila současná svízelná situace ruské ekonomiky a z ní plynoucí snížení finančních prostředků pro kosmický program. Například místo původně dvou plánovaných startovacích ramp pro Angary bude ve Vostočném rampa jedna, z níž budou létat všechny modifikace – Angara-A5, Angara-A5P pro pilotované lety a Angara-A5B se zvýšenou nosností. Podle zpravodajského serveru vesti.ru by tato rampa měla stát do roku 2021.
Pokud jde o starty s posádkou z Vostočného, list Rossijskaja gazeta citoval premiéra Dmitrije Medvěděva, který řekl, že „do roku 2023 by tam měla být hotová infrastruktura, která umožní vypouštět kosmické lodi v rámci programu pilotovaných letů“.
Na zdržení výstavby Vostočného se podepsala i řada finančních skandálů. Generální prokurátor Jurij Čajka podle listu Kommersant loni v červenci řekl, že vyšetřování ve firmách zapojených do budování kosmodromu zjistilo zpronevěry a rozkrádání, jež státu způsobily ztráty ve výši sedmi miliard rublů. Na zpravodajských serverech se ale objevily i vyšší odhady expertů.
Některé podniky dlužily zaměstnancům platy, a tak se stávkovalo, a došlo i na protestní hladovky. Zda byly dlužné platy skutečně vyrovnány, jak tvrdí úřady, není jisté. Média informovala o případu stavaře Antona Ťjuriševa, který chtěl Putinovi při jeho nedávné televizní besedě s veřejností říct, že tento problém zdaleka vyřešen není. Nedostal se k tomu, protože před vysíláním ho zavřeli na pět dní do vězení.
Náklady na Vostočnyj mají dosáhnout 300 až 400 miliard rublů. Komarov loni v listopadu mluvil o tom, že mohou přesáhnout 180 miliard rublů. Výdaje ve výši zhruba 120 miliard se podle něj týkají komplexu spojeného s vypouštěním raket. Na vybudování všeho ostatního míří zbylých 60 miliard.
