Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.
Fosilie nalezené u polské obce Zwierzyniec, staré přibližně 12 milionů let, zahrnují unikátní neúplnou lebku, kterou vědci identifikovali jako druh Trionyx cf. vindobonensis. Dosud se přitom předpokládalo, že v této části Evropy dominoval jiný rod, známý především z českých nálezů.
„Pracovali jsme s modelem, podle kterého byla Evropa v miocénu biogeograficky rozdělena na jižní a západní část, kde se měl vyskytovat rod Trionyx, zatímco střední a východní Evropu měl obývat rod Rafetus. Rafetus bohemicus je dobře známý druh popsaný právě z Česka, konkrétně z lokality Břešťany u Bíliny. Nový nález z Polska však tuto teorii vyvrací,“ vysvětluje Milan Chroust.
Přítomnost rodu Trionyx takto hluboko v centrální Evropě naznačuje, že se hranice výskytu obou rodů překrývaly a vládla mezi nimi konkurence. Pravděpodobné je, že Trionyx začal postupně vytlačovat linii Rafetus směrem na východ, kde tito živočichové přežívají v Asii dodnes.
Objev v Polsku je jedním z nejsevernějších výskytů kožnatkovitých želv a dokládá, že i když skončila jedna z nejteplejších fází třetihor, tzv. miocenní klimatické optimum, panovaly ve střední Evropě podmínky vhodné pro tropickou faunu.
Pochat-Cottilloux, Y., López-Torres, S., Chroust, M., Georgalis, G. L., Górka, M., & Tałanda, M. (2026). First occurrences of Trionychidae (Testudines, Cryptodira) from the Miocene of Poland: Detailed cranial anatomy and biogeographic implications. Journal of Anatomy. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.70095
Geologického ústavu Akademie věd ČR
/poznámka: obrázek ilustrační/
