Obří těleso s obřími prstenci? Nová studie oživuje záhadu poklesu jasnosti hvězdy PDS 110

Většina exoplanet byla objevena tranzitní metodou. Pokud planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou, zastíní část jejího kotoučku, což pozorujeme jako pokles jasnosti. Přechod planety trvá obvykle větší desítky minut až několik hodin. Jasnost hvězdy poklesne o desetiny, maximálně nízké jednotky procent.

V květnu 2017 oznámili vědci objev tranzitu, který se těmto hodnotám vymyká. Jasnost hvězdy poklesla na 25 dní o 30 %. Trochu to připomínalo slavnou Tabbyinu hvězdu, ale byl zde přece jen jeden zásadní rozdíl. Pozemští lovci exoplanet SupeWASP a KELT pozorovali dva velmi podobné tranzity. Jeden v listopadu 2008 a druhý v lednu 2011. Mezi oběma událostmi byl rozdíl 808 dnů.

Podle tehdejší studie před velmi mladou hvězdou PDS 110 se stářím 10 milionů let přechází planeta nebo hnědý trpaslík s vlastním diskem z prachu a plynu o průměru 0,3 AU.

K dalšímu tranzitu mělo dojít v září 2017, ale… nic. K tranzitu nedošlo. Výsledky pozorování uveřejnili vědci v roce 2019. Ve studii se podívali na hvězdu pomoci měření radiálních rychlostí. Vyloučili přítomnost další hvězdy v blízkosti PDS 110. Kromě toho dohledali archívní data za posledních 50 let, ale nenašli žádné známky dalšího velkého tranzitu. To, co se jevilo jako periodická událost, tak podle nich zřejmě periodickou událostí nebylo.

Uplynuly další dva roky a na stole je nová studie. Vrací do hry existenci planety nebo obecně objektu PDS 110 b, který má obíhat okolo naší mladé záhadné hvězdy a mít obří prstence.

Pomocí tisíců numerických simulací problému tří těles určili autoři hmotnost a excentricitu této planety, ale také velikost a sklon jejího prstence.

Preferovaným řešením je, že prstenec má sklon menší než 60 stupňů a poloměr mezi 0,1 a 0,2 AU. Objekt je hmotnější než 35 Jupiterů, což ho jasně řadí mezi hnědé trpaslíky a má nízkou excentricitu (<0,05).

Simulace mají ovšem jednu vadu na kráse. Autoři připouštějí, že prezentované výsledky jsou odvozeny z numerických simulací prováděných po dobu více než 6 000 let (104 oběžných dob) a je mimo rámec jejich analýzy vysvětlit, proč v roce 2017 nedošlo k předpovězenému tranzitu.

Záhada PDS 110 tak pokračuje…

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close