Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na zcela novou úroveň v oblasti řešení komplikací implantabilních kardiologických systémů se posunuli odborníci Komplexního kardiovaskulárního centra Fakultní nemocnice Olomouc. Jako první u nás úspěšně použili při vynětí defibrilační elektrody technologii excimerového laseru druhé generace. Potvrdili tak výjimečné postavení olomouckého centra nejen v rámci České republiky, nýbrž v evropském měřítku. Výkon, během nějž kdysi museli být pacienti před třiceti lety připoutáni na lůžko několik dnů, je nyní díky nejmodernější technologii hotový za čtvrt hodiny a je pro nemocné nesrovnatelně bezpečnější.
„Máme patnáctileté zkušenosti s řešením komplikací kardiostimulátorů, kardioverterů-defibrilátorů a dalších technických implantátů. Využitím nové generace excimerového laseru jsme ale zahájili novou éru. Provedli jsme extrakci defibrilační elektrody u pacienta s těžkou formou srdečního selhání, který trpěl závažnou bakteriální endokarditidou, tedy zánětem nitroblány srdeční. Bylo proto nutné defibrilační elektrodu odstranit, abychom mohli život ohrožující zánět vyléčit,“ přibližuje okolnosti české premiéry laserové extrakce defibrilační elektrody přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc profesor Miloš Táborský.
V čem spočívá kouzlo laserové podpory kardiologického výkonu? Laserem dodaná energie odborníkům pomáhá obdobně jako v jiných odvětvích. „Pomocí takzvaných sheatů, které mají podobu černé trubice zaváděné do těla pacienta, aplikujeme energii zprostředkovanou laserovým generátorem na konci katetru. Působí tak jako nůž, který řeže struktury a tkáně v místech, kde je elektroda přirostlá. Pracujeme tak vlastně se sofistikovaným, velice přesným nožem, na jehož konci není ostří, ale laserem dodaná energie,“ vysvětluje přednosta kardiologické kliniky.
Při vůbec prvním českém použití excimerového laseru druhé generace se podařilo vyjmout elektrodu z těla pacienta během zhruba patnácti minut, a to při maximálních ohledech na jeho bezpečnost. „Od začátku monitorujeme stav pacienta intrakardiální echokardiografií, tak abychom včas věděli o jakékoliv komplikaci, a máme i podporu kardiochirurgického týmu pro případ akutního zásahu,“ zdůrazňuje profesor Táborský.
V době, kdy kardiologové neměli laserovou technologii k dispozici, se extrakce řešily mechanickou cestou. „Používaly se mechanické sheaty, které sice taky ořezávaly tkáň, ale výrazně hrubším a méně bezpečným způsobem. A vůbec první extrakce, které jsem osobně zažil, byly z dnešního pohledu značně kuriózní. Elektrody se vytahovaly zcela mechanicky. Pacient ležel několik dnů nehybně na jednotce intenzivní péče, měl přivázanou lahev s fyziologickým roztokem a elektroda se vytahovala přes speciální kladku kousek po kousku ven. To byly dřevní doby v počátku devadesátých let. Od několika dnů zdlouhavého a pro pacienta nepříjemného procesu jsme dospěli k patnáctiminutovému, maximálně bezpečnému výkonu,“ usmívá se renomovaný kardiolog.
I z těchto bohatých zkušeností je zřejmé, že Komplexní kardiovaskulární centrum FN Olomouc patří mezi respektovaná pracoviště v oblasti řešení potíží implantabilních kardiologických systémů v České republice i v evropském měřítku a tomu odpovídá i objem výkonů. „Letos plánujeme zhruba sto dvacet těchto výkonů. Poskytujeme služby pro celou Moravu, od Brna po Ostravu s výjimkou nemocnice v Třinci – Podlesí. A jsem velmi rád, že můžeme tyto komplikované a superspecializované výkony provádět a že nová technologie nám dává v této oblasti perspektivu na dalších minimálně deset let,“ uzavírá profesor Miloš Táborský.
