Zatmění Měsíce, zdroj: Pixabay.com, licence obrázku, CC0 Creative Commons

Pandoře na stopě: První exoměsíce nevypadají jako druhé Země

Pamatujete na Pandoru z filmu Avatar? Děj se odehrával na fiktivním měsíci planety u nejbližšího hvězdného systému od nás – Alfě Centauri.

Planety u cizích hvězd nepochybně budou mít měsíce. Některé z nich mohou být podobné Zemi a na jejich povrchu mohou být podmínky k životu.

Najít měsíce exoplanet je samozřejmě ještě těžší, než najít samotné exoplanety. Metody jsou podobné, respektive se vychází z metod, kterými nacházíme exoplanety.

Před dvěma lety byl oznámen možný objev prvního exoměsíce Kepler-1625 b I. Astronomové ho našli na základě pozorování tranzitu mateřské hvězdy. K tranzitu planety došlo o 78 minut dříve, než se očekávalo. Způsobit to může gravitace exoměsíce. Přibližně 3,5 hodiny po tranzitu planety došlo k dalšímu a méně výraznému poklesu jasnosti hvězdy – tranzitu samotného měsíce.

Problém je, že existence měsíce není úplně jistá a hlavně je trochu jiný, než jsme čekali. Největší měsíc ve Sluneční soustavě Ganymedes má poloměr asi 0,4 Země. Exoměsíc Kepler-1625 b I má velikost podobnou Neptunu.

Další exoměsíce?
Na nedávné konferenci v Reykjavíku byly představeny objevy dvou možných exoměsíců. Cecilia Lazzoni (University v Padově) a její kolegové využili data z přístroje SPHERE na dalekohledu VLT v Chile z let 2015 až 2018.

Na odbornou studii si budeme muset ještě počkat. Zatím víme, že první mateřská planeta má hmotnost 10 až 11 Jupiterů a okolo své hvězdy obíhá ve vzdálenosti 300 až 330 AU. Samotný měsíc obíhá ve vzdálenosti 10 AU a jeho hmotnost má být srovnatelná s Jupiterem!

Druhá mateřská planeta obíhá okolo červeného trpaslíka ve vzdálenosti 270 AU a její hmotnost má být asi 13krát větší než Jupiter, takže je otázka, zda se nejedná spíše o hnědého trpaslíka. Měsíc pak obíhá 8 AU od planety a jeho hmotnost je 4,6 Jupiteru.

Vulkány napoví
Kromě toho vyšla nedávno studie, která hlásí možný objev exoměsíce skutečně hodně nepřímou metodou. Pokud měsíc existuje, bude mnohem menší než ty výše zmíněné. Obíhat má okolo exoplanety WASP-49b, což je planeta o hmotnosti třetiny Jupiteru, ale velikosti větší než Jupiter. Okolo hvězdy obíhá s periodou 2,7 dní.

Na možnou existenci měsíce ukazuje oblak sodíku v poměrně velké vzdálenosti od planety. Podobná oblaka nacházíme u horkých jupiterů běžně. Vysoké dávky záření mateřské hvězdy způsobují, že se tyto planety postupně odpařují. V tomto případě je však oblak sodíku poměrně daleko od planety. Další možností je, že se dostává do kosmického prostoru z vulkanicky velmi aktivního měsíce, který může být analogií Jupiterova měsíce Io.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close