Sciencemag.cz
Doporučujeme
Astronomové pomocí Webbova dalekohledu objevili hnědého trpaslíka s infračerveným vyzařováním metanu, které je pravděpodobně způsobeno energií v horních vrstvách atmosféry. Jedná se o neočekávané zjištění, protože hnědý trpaslík W1935 je chladný a nemá hostitelskou hvězdu, takže není jasné, kde se energie pro horní vrstvy atmosféry vůbec bere. Vědci se domnívají, že emise metanu může být způsobena procesy generujícími polární záři.
Autoři výzkumu se snažili najít nějakou analogii ve Sluneční soustavě. Metan v emisích je běžným znakem plynných obrů. Ohřev horních vrstev atmosféry, který tuto emisi pohání, souvisí s polárními zářemi. Na Zemi polární záře vznikají, když jsou vysoce energetické částice ze Slunce zachyceny magnetickým polem Země. Kaskádovitě se snášejí do atmosféry podél magnetických siločar v blízkosti zemských pólů, kde se srážejí s molekulami plynu. V případě Jupiteru a Saturnu probíhají podobné procesy, ale k polární záři vedle interakci se slunečním větrem přispívají také blízké aktivní měsíce, např. Io (u Jupiteru) a Enceladus (u Saturnu).
U izolovaných hnědých trpaslíků, jako je W1935, je záhadou absence hvězdného větru, který by přispíval k procesu polární záře a vysvětloval dodatečnou energii v horních vrstvách atmosféry potřebnou k emisi metanu. Autoři studie předpokládají, že emisi mohou pomoci vysvětlit buď nezapočítané vnitřní procesy, jako jsou atmosférické jevy u Jupiteru a Saturnu, nebo vnější interakce: buď s mezihvězdnou plazmou, nebo s blízkým aktivním měsícem. (Poznámka PH: Rozumíte poslední větě?)
Tým vedený Jackie Faherty, astronomkou z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku, získal čas na kosmickém dalekohledu Jamese Webba, aby prozkoumal 12 chladných hnědých trpaslíků. Mezi nimi byly i objekty W1935 a W2220, které mají téměř totožné složení. Mají také podobnou jasnost, teplotu a spektrální vlastnosti vody, amoniaku, oxidu uhelnatého a uhličitého. Liší se však právě emisí metanu.
Ve Sluneční soustavě se na procesech spojených s polárními zářemi podílí především sluneční vítr, u planet typu Jupiteru a Saturnu hrají roli aktivní měsíce, jako je Io a Enceladus. W1935 zcela postrádá hvězdného průvodce, takže hvězdný vítr se na tomto jevu nemůže podílet. Případná role aktivního měsíce bude předmětem dalšího výzkumu.
Zdroj: Space Telescope Science Institute / Phys.orr, přeloženo/zkráceno
Když je ten aktivní měsíc u hvězdy, tak se mu asi spíš říká planeta, nebo ne?