Nitro těchto planet může spíše z hornin než z ledu.
Nová studie analyzovala počítačové modely navržené k simulaci nitra Uranu a Neptunu na základě aktuálních planetárních dat pro obě tyto planety. Data zahrnovala hmotnosti, poloměry na rovníku, referenční poloměry, tlaky, periody rotace a gravitační pole. V kombinaci s novými algoritmy se vědci snažili získat lepší pochopení nitra Uranu a Neptunu i planet obecně.
(Poznámka: Rovníkový a referenční poloměr – liší se podle toho, kam se měří, zda po okraj atmosféry, pro atmosféru o určitém tlaku apod. Pro plynné planety je třeba upřesnit, co se poloměrem přesně myslí.)
Nakonec vědci došli k závěru, že nitro Uranu a Neptunu je tvořeno převážně horninami, v menší míře vodou. Konkrétně poměr hornin a vody je u Uranu téměř desetkrát vyšší než u Neptunu. V důsledku toho vědci navrhují zvážit změnu stávající klasifikace Uranu a Neptunu z ledových obrů na „kamenné obry“ (rock). Uran a Neptun jsou standardně označováni jako ledoví obři kvůli jejich vyššímu poměru vody; Jupiter a Saturn se skládají převážně z vodíku a helia, takže se klasifikují jako „plynní obři“. (Poznámka: někdy se ale mezi plynné obry řadí i Uran a Neptun.)
Závěry byly dosud publikovány pouze na preprintovém serveru ArXiv.
Jedinou lidskou sondou, která zatím navštívila Uran a Neptun, byl Voyager 2 NASA, a to v lednu 1986 a srpnu 1989. Navzdory těmto dvěma krátkým průletům získal Voyager 2 bohaté znalosti o obou planetách, včetně údajů o jejich atmosférách, složení vnitřku, měsících a rotačních vlastnostech.
Budoucí plánované mise k Uranu byly buď pouze navrženy, nebo jsou stále ve fázi plánování. Jedná se o čínskou kosmickou loď Tianwen-4 a misi Uranus Orbiter and Probe, kterou zvažuje NASA. Pro Neptun bylo navrženo více než půl tuctu misí, z nichž nejvýznamnější je NASA Neptune Odyssey.
Jedním z hlavních důvodů, proč se na Uran a Neptun neposílají další kosmické lodě, je obrovská vzdálenost a čas, který by trvalo, než by se k nim dostaly. Voyager 2 tento problém obešel tím, že využil planetární konfigurace, k níž dochází pouze jednou za 175 let, což Voyageru 2 umožnilo navštívit vzdálené vnější planety za zlomek jinak potřebného času.
Luca Morf et al, Icy or Rocky? Convective or Stable? New interior models of Uranus and Neptune, arXiv (2025). DOI: 10.48550/arxiv.2510.00175
Zdroj: Laurence Tognetti: Longstanding ‚ice giant‘ classification of Uranus and Neptune might be conflicted, Universe Today / Phys.org
Dále se praví, že také Pluto bude složeno spíše z hornin než z ledu.
Plus: Studie také přináší nové pohledy na záhadná magnetická pole Uranu a Neptunu. Zatímco Země má jasné severní a jižní magnetické póly, magnetická pole Uranu a Neptunu jsou složitější a mají více než dva póly.
„Naše modely obsahují takzvané vrstvy ‚iontové vody‘, které generují magnetické dynama v místech, která vysvětlují pozorovaná nedipolární magnetická pole. Zjistili jsme také, že magnetické pole Uranu vzniká v větší hloubce než magnetické pole Neptunu,“ uvádí spoluautor studie Ravit Helled z Curyšské univerzity.
(Poznámka PH: dává to smysl?)
Zdroj: University of Zurich / Phys.org
Sciencemag.cz
