Povrch Uranova měsíce Ariel je podle nové studie pokryt značným množstvím ledu oxidu uhličitého, zejména na polokouli, která je vždy obrácena směrem od směru pohybu měsíce po oběžné dráze. Tato skutečnost představuje překvapení, protože i v chladných končinách soustavy Uranu se oxid uhličitý snadno mění na plyn a ztrácí se …
více »Země mohla mít před 466 miliony lety prstenec, skoro jako Saturn
Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …
více »Dnešní podobu Sluneční soustavy mohla zformovat další hvězda
Nová studie naznačuje, že před miliardami let mohla velmi blízko Sluneční soustavy proletět další hvězda. V důsledku toho byly tisíce menších těles ve vnější Sluneční soustavě za oběžnou dráhou Neptunu vychýleny na vysoce skloněné oběžné dráhy kolem Slunce. Některá z těchto těles byla zřejmě také zachycena planetami Jupiter a Saturn …
více »Na Ganymedu jsou stopy největšího impaktu asteroidu ve Sluneční soustavě
Přibližně před 4 miliardami let narazil do Jupiterova měsíce Ganymedu asteroid. Vědci z univerzity v Kobe nyní zjistili, že osa největšího měsíce Sluneční soustavy se v důsledku nárazu posunula, což potvrdilo, že asteroid byl asi 20krát větší než ten, který ukončil éru dinosaurů. Způsobil jeden z největších dopadů se zřetelnými …
více »Čeští vědci jako první viděli 3D strukturu organického materiálu staršího než Země
Čeští vědci drží významné prvenství. Jako první pozorovali 3D strukturu zakonzervované organické hmoty z blízkozemní planetky Ryugu. Vzácné vzorky tam odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Česká republika je jednou z mála zemí, kam je japonská agentura JAXA v roce 2022 zaslala. Díky tomu mohli čeští vědci z …
více »Daleko od Slunce našli ledy CO2 a CO
Led z oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého se poprvé podařilo pozorovat na transneptunických tělesech (TNO) ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Vědci z University of Central Florida a dalších institucí získali své výsledky pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), který v infračerveném spektru analyzoval chemické složení 59 transneptunických objektů a kentaurů …
více »Sonda Lucy ukázala, že planetka Dinkinesh je překvapivě komplexní
Snímky planetky Dinkinesh, které v listopadu 2023 pořídila americká kosmická sonda Lucy ukazují brázdu, kam se náhle posunul velký kus (asi čtvrtina) planetky, dále na nich můžeme vidět povrchový hřeben a samostatnou kontaktní dvojplanetku, která kolem hlavní planetky krouží a nyní je známa jako Selam. Podle vědců tato pozorovaná komplikovaná …
více »Zemi před 2 miliony let zřejmě zasáhla chladná mezihvězdná mračna
Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové. Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy …
více »Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy
Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast …
více »New Horizons prozkoumává Kuiperův pás
Nová pozorování pořízená sondou New Horizons naznačují, že by Kuiperův pás (rozlehlá a vzdálená oblast naší Sluneční soustavy osídlená stovkami tisíc ledových a kamenných stavebních kamenů planet) by se mohl táhnout mnohem dál, než se experti doposud domnívali. Sonda New Horizons velkou rychlostí prolétává vnějším okrajem Kuiperova pásu přibližně 60× …
více »