Nový kandidát na mezihvězdný objekt A11pl3Z (předběžné označení), respektive 3I/ATLAS (snad finální označení, 3 že 3. tohoto druhu) byl 2. července dálkově zobrazen pomocí iTelescope.Net v Chile. Dotyčný objekt má v současné době magnitudu +18 a pomalu se pohybuje podél hranice souhvězdí Serpens Cauda (Ocas Hada) a Sagittarius (Střelec), přímo …
více »
Planetka Ceres má silně otlučený a promačkaný povrch pokrytý impaktními krátery. Astronomové pokládali existenci těchto kráterů za důkaz, že Ceres nemůže být ledovým/vodním světem. Nová studie vědců z Purdueovy univerzity a NASA (JPL) nyní uvádějí, že Ceres je ve skutečnosti objekt plný ledu, který byl možná kdysi i bahnitým oceánským …
více »
Na chladných a temných okrajích exoplanetárních soustav daleko za hranicemi dosahu známých planet tiše obíhají kolem svých hvězd záhadní plynní obři a další tělesa s hmotností planet – někdy i tisíce astronomických jednotek (AU) daleko od hvězdy. Vědci si již léta lámou hlavu nad tím, jak mohly tyto planety na …
více »
Pochopení raného vývoje Jupiteru pomáhá osvětlit i příběh Sluneční soustavy jako celku. Jupiter je někdy označován za „architekta“ Sluneční soustavy a jeho gravitace hrála rozhodující roli při formování oběžných drah ostatních planet a při tvarování disku plynu a prachu, z něhož se tvořily. Konstantin Batygin z Caltechu a Fred C. …
více »
Existence tělesa 2017 OF201 hypotézu Planety 9 potenciálně zpochybňuje. Vědci z Institute for Advanced Study (Princeton) a Princetonské univerzity objevili na okraji Sluneční soustavy mimořádné transneptunické těleso („objekt“, používá se zkratka TNO), zatím označené 2017 OF201. Je potenciálně dostatečně velké na to, aby se mohlo klasifikovat jako trpasličí planeta, spadá …
více »
Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve …
více »
Saturnův měsíc Enceladus dnes pokládáme z hlediska hledání života za jedno z nejnadějnějších míst ve Sluneční soustavě. U jižního pólu zde tryskají gejzíry, chrlící na povrch i do vesmíru led a vodní páru. Díky sondě Cassini víme, že tyto vývěry obsahují vedle solí a dalších látek i jednoduché organické sloučeniny. …
více »
Ve Sluneční soustavě byl již minimálně dvakrát objeven mezihvězdný materiál, přičemž pořádně nevíme, odkud se vzal. Nová studie navrhuje, že prvním kandidátem by v podobných případech mohl být ten nejbližší systém – Alfa Centauri. Mezihvězdné objekty nejsou gravitačně vázány na konkrétní hvězdu. Mohou pocházet z jiných soustav a být vyvrženy …
více »
Jupiterův nejvzdálenější a druhý největší galileovský měsíc Callisto vypadá z geologického hlediska nezajímavě. V 90. letech však sonda Galileo na základě měření magnetismu Callista vnesla do hry možnost, že pod ledových povrchem by se zde podobně jako v případě Europy mohl skrývat oceán slané kapalné vody. Důkazy o podpovrchovém oceánu …
více »
Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA …
více »
Sciencemag.cz
