Tag Archives: sluneční soustava

V posledních několika desetiletích se vědci domnívali, že povrch Europy pokrývá velmi tenká vrstva amorfního ledu… Série experimentů vedených Ujjwalem Rautem ze Southwest Research Institute podporuje spektrální data nedávno shromážděná Vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST), podle nichž se ledový povrch Jupiterova měsíce Europa neustále mění. Led na povrchu Europy krystalizuje …

NASA koordinovala výzkum zjišťující, jak raná Země získala některé prvky nezbytné k její obyvatelnosti. Vědci navrhují novou roli Jupiteru v distribuci biogenních prvků v mladé Sluneční soustavě. Studie zkoumá tuto historii na základě poměru fosforu k dusíku v železných meteoritech a v mladších chondritech. Sluneční soustava vznikla z plynu a …

Tým profesionálních a amatérských japonských astronomů objevil důkazy o tenké atmosféře kolem malého tělesa ve vnější části Sluneční soustavy. Objekt je přitom tak malý, že by udržitelnou atmosféru mít neměl. Vyvolává to otázky o tom, kdy a jak se tato atmosféra vytvořila. V chladných končinách vnější Sluneční soustavy za oběžnou …

Na Enceladu, kde je 100× menší gravitace než na Zemi, by vrstevnaté ledy mohly dorůst do výšky až několika desítek metrů. Vložíte-li listové těsto do trouby, voda v něm se mění na páru, která proudí mezi jeho promaštěné vrstvy a vytváří přitom delikátní křupavou strukturu. Na ledových tělesech Sluneční soustavy …

Nitro těchto planet může spíše z hornin než z ledu. Nová studie analyzovala počítačové modely navržené k simulaci nitra Uranu a Neptunu na základě aktuálních planetárních dat pro obě tyto planety. Data zahrnovala hmotnosti, poloměry na rovníku, referenční poloměry, tlaky, periody rotace a gravitační pole. V kombinaci s novými algoritmy …

Jak již delší dobu předpokládáme, obří planety nebyly vždy na svých dnešních místech. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun se zformovaly v kompaktnější konfiguraci a později prošly násilným přeskupením, které je rozptýlilo do jejich současných pozic. Co přesně tento chaos vyvolalo, zůstává ovšem nejisté. Vědci z Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux a …

Přibližně před 4,5 miliardami let se obrovské těleso Theia se srazilo s mladou Zemí. Jak k této srážce došlo a co přesně se stalo poté, nebylo dosud plně objasněno. Jisté však je, že v důsledku toho se změnila velikost, složení a oběžná dráha Země – a že tento náraz znamenal …

Diamantový déšť? Superionická voda? To jsou jen dva návrhy, s nimiž planetární vědci přišli pro to, co se skrývá pod hustou, namodralou vodíkovo-heliovou atmosférou Uranu a Neptunu. Ale prý to může být jinak. Podle nové teorie je nitro obou těchto planet složené ze 2 vrstev, které se podobně jako olej …

Vznik Merkuru zůstává nevyřešenou záhadou. Planeta nejblíže Slunci má neúměrně velké kovové jádro, které tvoří asi 70 % její hmotnosti, a relativně malý skalnatý plášť. Dosud nejrozšířenějším vysvětlením této situace bylo, že Merkur ztratil velkou část své kůry a pláště po katastrofické srážce s dalším velkým tělesem. Dynamické simulace však …

Jupiter se chlubí nejjasnějšími a nejpůsobivějšími polárními zářemi ve Sluneční soustavě. U jeho pólů tato chvějící se světélka nabízí náznaky toho, jak tato planeta interaguje se slunečním větrem a měsíci, které se prohánějí v Jupiterově magnetickém poli. Na rozdíl od pozemských polárních září si největší měsíce Jupiteru vytvářejí vlastní signatury …