Archiv článků: sluneční soustava

V Kuiperově pásu za oběžnou dráhou Neptunu se nachází řada zajímavých objektů, o nichž toho prozatím moc nevíme. Jedním z nich je i trpasličí planetka Haumea. Haumea je řádově stejně velká jako Pluto a dosahuje asi třetiny jeho hmotnosti, takže kdybychom náhodou pocítili potřebu vrátit Pluto zpět mezi planety, mohli …

Oceán hluboko pod ledem není podle všeho jedinou kapalnou vodou na Europě. Na základě pozorování sondy Galileo se vědci domnívají, že uvnitř ledového pláště tohoto Jupiterova měsíce se mohou zásobárny slané kapaliny nacházet na řadě míst – některé z nich jsou blízko povrchu ledu a některé mnoho kilometrů pod ním. …

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je …

Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. …

Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být …

Se Saturnem jsou spojeny dvě hádanky. Za prvé, jeho prstence jsou velmi mladé, rozhodně ne tak staré jako planeta samotná. Různé studie odhadují jejich stáří na 160, ale také jen na 10 milionů let. Při pohledu na Saturn je z prstenců také hned jasné, že planeta rotuje nakloněna o 27 …

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside vytvořili model alternativní Sluneční soustavy, ve kterém má oběžná dráha Jupiteru větší výstřednost. Následkem toho by se změnila i dráha Země. Obyvatelnost Země by se přitom zřejmě zvýšila, protože při větší excentricitě by ubylo oblastí, které jsou trvale zaledněné (led by během přibližování ke …

Značná část povrchu Měsíce je pokryta lávou ze sopečných výbuchů, k nimž docházelo před cca 2–4 miliardami let. Důsledkem vulkanismu mohou být nejen tmavé skvrny na povrchu Měsíce, ale i vrstvy ledu, podle nového výzkumu mnohde tlusté desítky až stovky metrů. Výzkumů, které detekovaly nebo předpokládaly větší množství vodního ledu …

Kolik měsíců by mohlo obíhat kolem Země, aby si zachovaly stabilní oběžnou dráhu? To závisí hlavně na jejich velikosti. Studie vědců z University of Texas at Arlington, Valdosta State University, Georgia Institute of Technology a National Radio Astronomy Observatory má umožnit lépe porozumět procesům při vzniku a evoluci planetárních soustav. …

V roce 2014 se u pobřeží Papuy-Nové Guineje zřítil do oceánu meteorit. Tehdejší data naznačovala, že by se mohlo jednat o „mezihvězdný“ objekt, tedy nepocházející ze Sluneční soustavy. Pokud je to pravda, pak by šlo teprve o třetí známý objekt tohoto typu (po „kometách“ ʻOumuamua a Borisov), navíc pro nás …