Sciencemag.cz
Doporučujeme
Klasický Dopplerův jev znamená, že vlnová délka/frekvence signálu závisí na pohybu zdroje vůči pozorovateli. Takže přijíždějící vlak zní jinak než odjíždějící. Ve vesmíru zaznamenáváme obecně rudý posuv, protože vesmír se rozpíná (od nás vzdaluje).
Thomas Zentgraf, Guixin Li a Shuang Zhang z University of Birmingham nyní poprvé u světla zaznamenali mnohem složitější verzi tohoto jevu, tzv. nelineární rotační Dopplerův efekt. Přitom je frekvence světla změněna rotačními pohybem – stačí, když ho necháme procházet točícím se sklíčkem.
Dánský nositel Nobelovy ceny Nicolaas Bloembergen předpověděl takové chování už před půl stoletím, nicméně dosud šlo těžko změřit. Celkem pochopitelně, rychlost rotujícího sklíčka bude velmi malá ve srovnání s rychlostí světla, takže i změna vlnové délky bude relativně velmi malá (v řádu biliontin – trillionths – velikosti). Změřit ji vyžadovalo měřit vlastně změny v superpozici dvou vln.
Dopplerův jev se dnes využívá např. v GPS, při měření rychlosti vozidel radary nebo i proudění krve v lidském těle. Nově pozorovaný jev by se podle autorů výzkumu mohl uplatnit při měření rotační rychlosti molekul, chování plazmatu, ale i třeba vzduchových vírů.
Příslušný článek vyšel v Nature Physics.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Původní ilustrační obrázek ukazuje jev tak, že se z „červeného“ světla stává po průchodu rotujícím sklíčkem „modré“. Jak si toto představit, záleží snad na směru rotace, kterým směrem se posune vlnová délka?
Ad poznámka: Doporučuji podívat se spíš na tenhle obrázek z originálního článku: http://www.nature.com/nphys/journal/vaop/ncurrent/images/nphys3699-f1.jpg Zde je vidět, že směr posunu závisí na tom, zda je směr rotace shodný nebo opačný s kruhovou polarizací světla.
dekuji, ano – v tomto pripade ilustracni obrazek na phys.org to cele ponekud zmatl (alespon pro me).