Netopýři velcí zimují často i ve skupinách. FOTO: Jan Zukal, AV ČR

Pořekadlo „Kdo šetří, má za tři“ platí i u zimního spánku netopýrů

Netopýři během hibernace šetří energii. Ze spánku se někdy neprobouzejí úplně, ale jen na tak nízkou teplotu, aby byli schopni vyhodnotit situaci. To jim umožňuje přečkat zimu bez zásadních ztrát tukových zásob. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Masarykovy univerzity a Veterinární univerzity Brno, kterým se zabývali v zimních měsících ve štolách na Rýmařovsku na severní Moravě, zásadním způsobem posouvá dosavadní poznatky zoologie.

Vědci dosud předpokládali, že netopýři reagují na vyrušování během hibernace úplným probuzením, při němž se jim zvyšuje teplota až o 25˚C a hrozí nebezpečí vyčerpání tukových zásob. Studie českých zoologů, uveřejněná v časopise Journal of Thermal Biology, prokázala, že hloubka probuzení ze stavu strnulosti se liší a při opakovaném rušení je častější zahřátí pouze o několik stupňů Celsia.

„Výzkum jsme prováděli v Jeseníkách ve štolách Šimon a Juda na Rýmařovsku, kde se nachází významné zimoviště netopýra velkého. Sledovali jsme reakci teploty těla na vyrušení u celkem 38 netopýrů v průběhu dvou zim v letech 2017–2019,“ vysvětluje Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR, expert na ekologii netopýrů a hlavní autor studie.

Vědci v uvedené lokalitě pozorovali dva typy probuzení, tzv. normotermní, kdy teplota vzrostla o více než 25˚C, a tzv. studené, při němž teplota nevzrostla o více než 15˚C. Zjistili, že ačkoli netopýři reagovali na vyrušení probuzením obojího druhu, častěji u nich nastávalo probuzení studené, a to až v 63, 8 % pozorovaných případů.

Vyhodnotit rizika, ale neohrozit šanci na přežití

„Zahřátí pouze o několik stupňů vyžaduje méně energie než probuzení normotermické. Vypadá to tedy, že studené probuzení netopýrům stačí na to, aby aktivovali svůj smyslový systém a vyhodnotili rizika související s vyrušením. Díky tomuto přizpůsobení šetří tukové zásoby a mohou lépe přečkat zimu,“ dodává Jan Zukal.

Přestože výzkum prokázal, že se u některých evropských netopýrů vyvinula tato výhodná adaptace, neznamená to, že lze uvažovat o zmírnění ochrany významných zimovišť. Neví se totiž, jestli podobnou adaptaci využívají i vrápenci malí, kteří jsou nejpočetnějším druhem zimujícím v tuzemských jeskyních. „Navíc, i studené probuzení stojí netopýra určité energetické zásoby a příliš vysoká frekvence rušení by nakonec mohla vést k jeho úmrtí,“ zdůrazňuje Jan Zukal.

Hibernace neboli zimní spánek je specifická reakce živočichů na zimní období. Ti v klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů přečkávají ve vhodném úkrytu, takzvaném zimovišti, nepříznivé zimní období. Hibernace je známá např. u netopýrů, ježků, křečků, plchů nebo syslů. U netopýrů mírného pásma se v období hibernace střídají dlouhodobé stavy strnulosti se sníženou tělesnou teplotou a stavy, kdy se netopýr na chvíli probudí.

Erik Bachorec, Tomáš Bartonička, Tomáš Heger, Jiri Pikula, Jan Zukal, Cold arousal – A mechanism used by hibernating bats to reduce the energetic costs of disturbance, Journal of Thermal Biology,
Volume 101, 2021, 103107, ISSN 0306-4565.
https://doi.org/10.1016/j.jtherbio.2021.103107

tisková zpráva AV ČR

Astronomové zveřejnili první snímek černé díry v srdci naší Galaxie

Zářící plyn okolo odhaluje temnou centrální oblast označovanou jako stín černé díry a jasný prstenec …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close