Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Pozorování ESO pomohla téměř zcela vyloučit dopad asteroidu 2024 YR4

Nová pozorování asteroidu 2024 YR4 provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) a zařízení po celém světě téměř vyloučila srážku tohoto asteroidu s naší planetou. Asteroid byl v posledních několika měsících pečlivě sledován, protože jeho pravděpodobnost dopadu na Zemi v roce 2032 vzrostla na přibližně 3 %, což je nejvyšší pravděpodobnost dopadu, jaké kdy bylo u velkého asteroidu dosaženo. Po nejnovějších pozorováních klesla pravděpodobnost srážky téměř na nulu.

Asteroid 2024 YR4, jehož průměr se odhaduje na 40 až 90 metrů, byl objeven koncem prosince loňského roku na dráze, která by mohla způsobit jeho srážku se Zemí 22. prosince 2032. Vzhledem ke své velikosti a pravděpodobnosti srážky se asteroid rychle dostal na první místo seznamu rizik Evropské kosmické agentury (ESA), což je katalog všech vesmírných těles, u nichž existuje nějaká šance, že se srazí se Zemí.

V polovině ledna byl 2024 YR4 pozorován pomocí dalekohledu VLT ESO, který astronomům poskytl klíčové údaje potřebné k přesnějšímu výpočtu jeho dráhy. V kombinaci s údaji z dalších observatoří velmi přesná měření z VLT zlepšila naše znalosti o dráze asteroidu, což vedlo k určení pravděpodobnosti dopadu vyšší než 1 %, což je klíčová hranice pro spuštění zmírnění následků katastrofy. Byla spuštěna další pozorování a IAWN (International Asteroid Warning Network) vydala oznámení o možném dopadu asteroidu, čímž upozornila skupiny planetární obrany včetně SPMAG (Space Mission Planning Advisory Group).

Vzhledem k tomu, že asteroid pozoruje mnoho teleskopů po celém světě a astronomové modelují jeho dráhu, vzrostla 18. února pravděpodobnost dopadu na přibližně 3 %, což je nejvyšší pravděpodobnost dopadu, jaká kdy byla zaznamenána u asteroidu většího než 30 metrů. Hned následující den však nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT ESO snížila riziko dopadu na polovinu.

Tento nárůst a pokles pravděpodobnosti dopadu asteroidu se řídí očekávaným a pochopitelným vzorcem. Aby astronomové věděli, kde se asteroid bude nacházet v roce 2032, extrapolují z dosud naměřeného malého kousku dráhy. Astronom ESO Olivier Hainaut uvádí analogii: „Vzhledem k nejistotám je dráha asteroidu jako paprsek baterky: v dálce se rozšiřuje a rozmazává. Jakmile budeme pozorovat více, paprsek se zostří a zúží. Země byla tímto paprskem stále více osvětlována: pravděpodobnost dopadu se zvyšovala.“

Nová pozorování VLT spolu s údaji z dalších observatoří umožnila astronomům omezit dráhu natolik, že je možné srážku se Zemí v roce 2032 téměř vyloučit. „Užší paprsek se nyní vzdaluje od Země,“ říká Hainaut. V době psaní tohoto článku se pravděpodobnost dopadu, kterou uvádí Koordinační centrum ESA pro objekty blízké Zemi, pohybuje kolem 0,001 % a planetka již není na prvním místě v seznamu rizik ESA.

Vzhledem k tomu, že se 2024 YR4 od Země vzdaluje, je stále slabší a je obtížné ji pozorovat všemi dalekohledy kromě těch největších. VLT ESO byl při pozorování této planetky nápomocen díky velikosti svého zrcadla a vynikající citlivosti, jakož i vynikající tmavé obloze na observatoři ESO Paranal v Chile, kde je dalekohled umístěn. Díky tomu je ideální pro sledování slabých objektů, jako je 2024 YR4, a dalších potenciálně nebezpečných planetek.

Bohužel je nedotčená temná obloha Paranalu, která umožnila tato důležitá měření, v současné době ohrožena průmyslovým megaprojektem INNA společnosti AES Andes, dceřiné společnosti americké energetické společnosti AES Corporation. Tento projekt má pokrývat území o velikosti malého města a v nejbližším bodě se má nacházet asi 11 km od VLT. Vzhledem ke své velikosti a blízkosti by INNA měla devastující účinky na kvalitu oblohy v Paranalu, zejména kvůli světelnému znečištění z průmyslových zařízení. S jasnější oblohou by dalekohledy jako VLT ztratily schopnost detekovat některé z nejslabších kosmických cílů.

Hainaut varuje: „S touto jasnější oblohou by VLT ztratil slabý objekt 2024 YR4 přibližně o měsíc dříve, což by znamenalo obrovský rozdíl v naší schopnosti předpovědět dopad a připravit zmírňující opatření na ochranu Země.“

tisková zpráva Evropské jižní observatoře 2025/5

Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje

Spektrometr VenSpec-H bude měřit koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry. Čeští vědci a inženýři …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *