Archiv článků: vesmír

NASA nastínila budoucnost Mezinárodní kosmické stanice

Budou moci ISS využívat komerční subjekty? Vztah Mezinárodní kosmické stanic k dalším projektům, návratu na Měsíc i misi k Marsu. NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle …

více »

Bublina kolem Mléčné dráhy má vysvětlit různé rychlosti rozpínání vesmíru

Rychlost rozpínání vesmíru (hodnota Hubbleovy konstanty) změřená pomocí rudého posuvu v záření určité třídy supernov a na základě reliktního záření (mikrovlnného záření kosmického pozadí) dávají různé výsledky. Rozdíl se pohybuje okolo 10 %, není tedy řádový, ale i tak to astrofyzikové pokládají za problém. Je to přece jen příliš na …

více »

NASA chystá dron pro Titan

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Pokud se nic nepokazí, měla by mise odstartovat v roce 2026 a k cíli dorazit o osm let později. Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, …

více »

Češi dodají rentgenový detektor X-IFU pro družici Athena

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …

více »

První sloučenina ve vesmíru: podivnost se vzorcem HeH+

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Podařilo se detekovat sloučeninu starší než hvězdy. Proč jsme se o tom na hodinách chemie nikdy neučili? Pomineme-li H2, má být vůbec nejjednodušší (ve smyslu jako první vzniklou) molekulou iont s podivným vzorcem HeH+. Komplex je znám pouze v plynné fázi, není zrovna stabilní a při styku s prakticky čímkoliv …

více »

Další černé díry z raného vesmíru navrženy pro vysvětlení temné hmoty

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Co tvoří temnou hmotu? Nedávno se objevila myšlenka, podle které by mohlo jít o miniaturní černé díry vzniklé v počátcích vesmíru; tato teorie ovšem předpokládala dosti exotické objekty vytvořené pomocí Higgsova pole. Nově navržená hypotéza si vystačí s černými dírami tradičnějšími a hlavně lépe detekovatelnými. Qirong Zhu s kolegy z …

více »

Kde se bere nejenergičtější kosmické záření? Z cizích galaxií

Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …

více »

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close