Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pacienty s nádorem tlustého střeva a konečníku zkoumali vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Zaměřili se na systém oprav DNA v nádorové tkáni a detailně zmapovali dvě z celkem pěti drah, na kterých tyto opravy probíhají. Prokázali, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou snadněji přežívat a jejich zabití, například cytostatiky, je vzhledem k jejich schopnosti obrany daleko složitější, než je tomu u běžných buněk. Zabývali se také tím, jestli míra poškození buněk může pomoci v předpovědi, jak bude pacient reagovat na standardní chemoterapii. Zhruba u stovky pacientů sledovali jevy na molekulární úrovni v intervalu 6 měsíců od prvotní diagnózy, což je doba, ve které pacienti podstupují chirurgické odstranění nádoru a chemoterapii. Svým výzkumem přispěli ke zpřesnění prognózy nádorových onemocnění i ke stanovení vhodnějších přístupů pro individualizovanou léčbu.
„Chemoterapie není u všech pacientů účinná stejně. Ukázali jsme, že na to může mít vliv právě schopnost opravy DNA, která je první linií obrany proti různým cizorodým prvkům,“ říká Pavel Vodička, vedoucí Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „Zabývali jsme se přitom těmi pacienty, u kterých nebyl prokázán dědičný syndrom tohoto onemocnění. Zkoumali jsme biologické jevy v krevních buňkách, ale i v nádorové tkáni. Z hlediska organismu v celé jeho složitosti se však zabýváme neskutečně malým systémem.“ Výzkum financovaný Grantovou agenturou ČR vedl společně s Pavlem Vodičkou, který je členem dvou světových konsorcií zaměřených na výzkum nádorů tlustého střeva a konečníku, také italský vědec Alessio Naccarati. Spolupracovali na něm i kolegové z Thomayerovy nemocnice v Praze a Státního zdravotního ústavu. Práce desetičlenného týmu přinesla řadu prestižních mezinárodních publikací, například v časopise Mutagenesis nebo Clinical Cancer Research.
Přesné příčiny vzniku kolorektálního karcinomu nejsou známy. Na jeho výskytu se však prokazatelně podílejí především genetické předpoklady i špatné stravovací návyky a celkový životní styl. Rizikovými faktory jsou přitom například obezita a diabetes. Česká republika patří mezi země s nejvyšší mírou výskytu nádorů tlustého střeva a konečníku na světě. Ten je druhou nejčastější onkologickou diagnózou v ČR, hned po karcinomu prsu u žen a prostaty u mužů. Podobně jsou na tom i sousední Slovensko, Maďarsko a částečně i Polsko. V Bavorsku je však zatím z ne zcela jasných důvodů celkový počet těchto diagnóz až o třetinu nižší než u nás. Onemocnění je považováno za civilizační. O něco více postihuje muže než ženy. Úmrtnost způsobenou nádory tohoto typu pomáhá snižovat včasná diagnostika, která se neustále zdokonaluje.
