Exoplaneta pokrytá lávou, umělecké ztvárnění. Autor: ESO/L. Calcada. Zdroj obrázku: Wikipedia. Licence obrázku CC BY 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/)

Průlom: Astronomové získali snímek exoplanety Beta Pictoris c

Pro lepší pochopení světa exoplanet je vždy skvělé, pokud se nám podaří pozorovat exoplanetu větším počtem na sebe nezávislých metod. Objev je v takovém případě věrohodnější a získáme také více informací o planetě.

Je však velmi těžké zkombinovat například metodu měření radiálních rychlostí a přímé zobrazení. Navzájem si v současné době odporují. Pro měření radiálních rychlostí potřebujeme, aby planeta s hvězdou pořádně cloumala, což závisí nejen na hmotnostech obou těles ale také na vzdálenosti – čím blíže je planeta k hvězdě, tím lépe. U přímého zobrazení je to právě naopak. Pokud chceme planetu rozlišit, měla by se nacházet dál od hvězdy.

V případě slavného systému Beta Pictoris se ale astronomům podařilo obě metody zkombinovat. Už před 12 lety byla u hvězdy objevena přímým zobrazením exoplaneta Beta Pictoris b, kterou se později podařilo prozkoumat také s využitím astrometrie. Planeta má hmotnost 11 ± 2 Jupiteru, oběžnou dobu 22 až 24 let a obíhá ve vzdálenosti 9,0 ± 0,5 AU od hvězdy.

Beta Pictoris c
Vloni astronomové oznámili objev exoplanety Beta Pictoris c s využitím měření radiálních rychlostí.

Beta Pictoris c se pohybuje k hvězdě mnohem blíže ve vzdálenosti asi 2,7 AU a to po docela protáhlé dráze (e = 0,24). Jeden oběh zabere exoplanetě zhruba 1200 dní. Její hmotnost je asi 9 Jupiterů.

V nové studii představili vědci snímek exoplanety. Podařilo se ho získat prostřednictvím přístroje GRAVITY, který kombinuje světlo ze všech čtyř dalekohledů VLT v Chile.

Vědci zjistili, že planeta má teplotu 1250 ± 50 K a hmotnost 8,2 ± 0,8 Jupiterů, takže to odpovídá údajům z měření radiálních rychlostí.

Planetární systém u Beta Pictoris je poměrně mladý (18 milionů let), takže je ideální pro průzkum vzniku planet. Obě planety jsou také zhruba stejně hmotné, přesto je Beta Pictoris b asi 6krát jasnější než její planetární sestřička.

Proč tomu tak je? Obecně se předpokládá, že existuje vztah mezi jasností a hmotností. Kromě toho nám však do hry vstupuje ještě proces vzniku. U podobných obřích exoplanet mohou nastat dva způsoby. Jeden se nazývá akreční a známe ho ze Sluneční soustavy, protože tak vznikly všechny naše planety. Z částeček prachu se utvoří jádro, které postupně roste, stane se gravitačně dominantní a vysaje plyn z okolí. Druhý model předpokládá, že se plyn rovnou zhroutí do podoby planety (proces je tedy podobný vzniku hvězdy).

V případě Bety Pictoris c zde máme planetu, která je jasnější, než bychom očekávali u akrece, ale zase chladnější a méně jasná pro model zhroucení mračna. Vědci se ale i s ohledem na vzdálenost planety od hvězdy přiklání k akrečnímu scénáři.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Nanodiamanty sledují redoxní reakce v buňkách

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close