Sciencemag.cz
Doporučujeme
Observatoř Ariel, což je mise ESA příští generace určen ke studiu chemického složení vzdálených exoplanet, má za sebou důležitý mezník. Úspěšně absolvovala předběžnou revizi návrhu (PDR, Preliminary Design Review) svého přístrojového vybavení.
Úspěšné absolvování PDR palubního vybavení představuje kritický krok vpřed pro Ariel. Demonstruje totiž, že návrh palubního vybavení splňuje všechny požadované technické a vědecké specifikace a že na cestě k předpokládanému startu v roce 2029 nejsou žádné známé překážky.
Vybavení observatoře Ariel se skládá z integrované sady zahrnující teleskop, spektrometr AIRS (Ariel InfraRed Spectrometer) a modul FGS (Fine Guidance System), vše společně s nezbytným podpůrným vybavením a službami.
Tým konsorcia připravil 179 technických dokumentů a zodpověděl 364 otázek pro panel odborníků ESA, který hodnotil projekt z hlediska proveditelnosti, výkonu a robustnosti užitečného zařízení. Revize studovala každý aspekt navrhovaného vybavení, aby se zjistilo, zdali navržené systémy budou splňovat technické, vědecké a operační požadavky mise.
Výsledkem předběžné revize je, že mise nyní může pokročit do další fáze, do kritické revize palubního vybavení (CDR, Critical Design Review). A do fáze, kdy je možné začít vyrábět první modely prototypů.
Observatoř Ariel bude pozorovat více než tisíc exoplanet: od kamenných planet až po plynové obry. Mise bude studovat původ těchto exoplanet, stejně jako jejich jedinečné vlastnosti a místo ve hvězdných systémech. Dále pak bude monitorovat aktivitu jejich mateřských hvězd.
Pomocí různých technik bude Ariel detekovat stopy známých složek v atmosférách planet. Mezi ně patří vodní páry, oxid uhličitá nebo metan. Stejně tak bude detekovat exotické kovové složky, aby bylo možno odhalit chemické složení vzdálených hvězdných systémů. U několika planet pak bude observatoř Ariel studovat jejich oblačnost a monitorovat proměny atmosféry na denní či sezónní bázi.
Pozorování těchto vzdálených a pestrých světů nám nabídne vhled do počáteční fáze formování planet a jejich atmosfér, stejně jako do jejich proměn v čase. To zpětně pomůže k lepšímu pochopení naší Sluneční soustavy. Pozorování také položí základy pro budoucí pátrání po životě ve vesmíru a po planetách podobných naší Zemi.
