IKEM nově rozšířil program autologní transplantace Langerhansových ostrůvků do celé České republiky a poprvé s ní překročil i hranice státu. Pacienti, kterým způsobuje potíže jejich vlastní slinivka, se mohou léčit v nemocnici přímo ve svém regionu, do IKEM putuje jen slinivka. Lékaři v institutu pak s izolovanými ostrůvky míří za pacientem a transplantují v jiné nemocnici. V posledním případě poslali lékaři ze Slovenska slinivku do Prahy, načež z ní místní tým získal ostrůvky a převezl zpět, kde je aplikoval. Pro Slovensko to byla vůbec první transplantace Langerhansových ostrůvků v historii.
Transplantaci ostrůvků lze provést u lidí, kteří zatím nemají diabetes a kterým například kvůli zánětu, některým nádorům nebo jiným komplikacím musejí lékaři odstranit slinivku břišní. Ta je přitom životně důležitá – kromě výroby trávících šťáv má na starosti produkci inzulinu a glukagonu (hormonů, které jsou zodpovědné za udržování hladiny cukru v krvi). V takovém případě mluvíme o autologní transplantaci, kdy pacientovi vracíme zpět jeho vlastní ostrůvky, s cílem zabránit vzniku diabetu. „Autologní transplantace není vhodná pro všechny pacienty, nabízíme ji lidem, kteří jsou bez diabetu a bude u nich nutné odstranit slinivku břišní třeba pro zánět nebo nádor. Langerhansovy ostrůvky získáváme z pacientovy vlastní slinivky pomocí složitých laboratorních metod. Při nich se slinivka očistí a velmi laicky řečeno rozmixuje. Ze získané směsi tkáně se posléze centrifugou oddělí právě ostrůvky. Celý proces trvá 4 až 8 hodin a podílí se na něm tříčlenný tým,“ popisuje doc. MUDr. Peter Girman, Ph.D., přednosta Kliniky diabetologie IKEM. Langerhansovy ostrůvky se pak pacientovy aplikují infuzí přes jaterní žílu do jater, kde se usazují a nahrazují endokrinní funkci slinivky. „Jsem rád, že tuto možnost můžeme nově nabídnout i pacientům v jiných nemocnicích. Zatím jsme ostrůvky zpracovali a transportovali do FN Brno a Univerzitní nemocnice v Martině, teď jednáme o další transplantaci s rakouskými kolegy,“ doplňuje docent Girman.
Na Slovensku podstoupil transplantaci Langerhansových ostrůvků 29 letý pacient, který trpěl opakovanými život ohrožujícími záněty slinivky. „Ako príčina týchto zápalov mu bola zistená vrodená chronická pankreatitída, pri ktorej hrozí riziko vzniku rakoviny pankreasu. Pankreas sa preto musel celý odstrániť, čo by však pacientovi spôsobilo ťažkú formu cukrovky,“ popsala stav pacienta MUDr. Lenka Nosáková, PhD. z ambulance pro onemocnění pankreatu a neuroendokrinních nádorů Interní kliniky gastroenterologické Univerzitní nemocnice Martin. Vzhledem k mladému věku pacienta, kterého by cukrovka ovlivnila na celý život, se lékaři rozhodli pro autotransplantaci Langerhasových ostrůvků. Na Slovensko šlo o prvý takový operační výkon. „Bolo potrebné sa zosúladiť, zabezpečiť leteckú prepravu a celé to presne načasovať. V prvej fáze sme pacientovi v našej univerzitnej nemocnici odstránili v ranných hodinách podžalúdkovú žľazu, ktorá bola následne letecky prevezená do Prahy, kde prebehla druhá fáza – izolácia Langerhansových ostrovčekov,“ priblížil přednosta Kliniky všeobecné, viscerální a transplantační chirurgie doc. MUDr. Juraj Miklušica, PhD., CETC. Zpracované buňky přepravil IKEM ještě ten samý den letecky zpět na Slovensko, kde byly pacientovi implantovány do portální jaterní žíly.
Langerhansovy ostrůvky IKEM transplantuje od roku 2005. „Na transplantace Langerhansových ostrůvků jsme se připravovali přes 10 let. První jsme získávali ze slinivky od zemřelého dárce a samotná první transplantace proběhla velmi dobře,“ vzpomíná prof. MUDr. František Saudek, DrSc., vedoucí Laboratoře Langerhansových ostrůvků. „Transplantace Langerhansových ostrůvků je sice co do počtu malý program, ale o to důležitější. IKEM se díky němu řadí mezi světovou elitu, protože tento typ transplantace poskytuje pouze 5 center v Evropě,“ říká Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM.
Pojišťovnou, která v nejvíce případech tehdy nový způsob pomoci diabetikům a lidem s onemocněním slinivky hradila, byla VZP. „Jedná se o velmi raritní a naprosto unikátní typ transplantace, k jejíž úhradě se VZP připojila právě proto, že pacientům může zásadním způsobem zvýšit kvalitu života, případně dokonce život zachránit,“ říká PhDr. Mgr. Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Úhrada pojišťovny se v tomto případě pohybuje v řádu stovek tisíc korun, při komplikovaných případech zhruba do jednoho milionu.
Příběh pacienta IKEM
Dvaatřicetiletý Tomáš R. trpěl od dětství opakovanými bolestivými záchvaty slinivky. Kvůli genetické vadě měl navíc velkou pravděpodobnost, že v budoucnu onemocní její rakovinou. Od puberty do dospělosti se jeho problémy dál stupňovaly. „Prakticky pořád jsem držel velmi přísnou dietu, už jsem se bál cokoli sníst, abych zas neměl problémy. Bylo to velmi složité období, ataky jsem měl i 4x týdně,“ popisuje Tomáš. Lékaři mu proto doporučili odstranění orgánu. To by ale pro mladého sportovce znamenalo doživotní závislost na inzulinu. Shodou náhod se Tomáš dozvěděl o metodě transplantace Langerhansových ostrůvků, kterou nakonec před 5 lety absolvoval. Lékaři použili jeho vlastní slinivku, mladý muž je tak aktuálně zcela bez obtíží a nemusí ani užívat léky na potlačení imunity.