Pixabay License. Volné pro komerční užití

Izotopy říkají, že neandrtálci byli šelmy

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že ale i neandertálci z lokality Gabasa ve Španělsku byli zřejmě masožravci.
K určení pozice jedince v potravním řetězci museli vědci dosud zpravidla extrahovat bílkoviny a analyzovat izotopy dusíku přítomné v kostním kolagenu. Tuto metodu však lze často použít pouze v prostředí mírného klimatu a jen zřídka na vzorcích starších než 50 000 let. V případ stoličky z lokality Gabasa analyzované v nové studii tyto podmínky splněny nebyly.
Klevia Jaouen a její kolegové z CNRS se proto rozhodli namísto toho svou analýzu založit na poměrech izotopů zinku ve sklovině. Tento poměr odpovídá podílu masa v potravě, nicméně pro zkoumání neandrtálců byla tato metoda použita poprvé. Za účelem kalibrace byla analýza provedena také na kostech zvířat ze stejného časového období a zeměpisné oblasti, včetně masožravců (mj. rysi a vlci) a býložravců (mj. králíci a kamzíci). Výsledky ukázaly, že neandertálec, kterému patřil zub z lokality Gabasa, byl pravděpodobně masožravec, který nekonzumoval krev své kořisti. Jedl morek, nikoliv ovšem samotné kosti. Dále chemická analýza prý ukázala, že byl odstaven v průběhu druhého roku a nejspíš zemřel blízko místa, kde se narodil.

Jaouen, Klervia, A Neandertal dietary conundrum: Insights provided by tooth enamel Zn isotopes from Gabasa, Spain, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). DOI: 10.1073/pnas.2109315119. doi.org/10.1073/pnas.2109315119
Zdroj: CNRS/Phys.org

Poznámky PH:
Ať už jde o průvodní tiskovou zprávu nebo samotný článek, konkrétní datování neandrtálce z Gabasy zde ale kupodivu chybí (nebo jsem přehlédl).
Lidé jsou ze všeho nejvíc potravní oportunisté, živí se dle toho, jak jim to umožňuje příslušné prostředí. V chladu doby ledové se jedlo jinak než v pralese. Otázka je, nakolik totéž platilo i pro neandrtálce (ale v nějaké míře muselo, také žili od západní Evropy po Blízký východ a Sibiř, navíc v dobách s střídání ledových a meziledových dob…). Neandrtálci také procházeli vlastní evolucí, vyvíjeli nové techniky nejen ve smyslu vývoje nástrojů, ale i způsobů života/využívání prostředí. I za předpokladu stejných ekologických podmínek se mezi obdobími dejme tomu před 150 tisíci lety a 50 tisíci lety nejspíš leccos změnilo.
S tou krví se to poznalo jak? Některé šelmy snad krev nechají být? Jaký smysl má takto plýtvat zdroji? (Naopak snad šavlozubí tygři konzumovali skoro jenom krev, jakási upíří dieta. To byl ovšem důsledek nikoliv jejich rozmaru, ale jinak nemohli, protože jejich tlama dokázala jen špatně žvýkat maso. V důsledku toho musel šavlozubý tygr ulovit mnohem více potravy než jiná stejně velká šelma, i to mohlo přispět k jejich neschopnosti konkurovat/vyhynutí.) Napadá mě snad – kdyby neandrtálci jedli mršiny, v těch už by krev scházela?

Měsíc Titan pod drobnohledem (nejen) Webbova dalekohledu

V sobotu 5. listopadu se mezinárodní tým vědců s radostí probudil a spatřil první snímky …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close