Sciencemag.cz
Doporučujeme
IKEM a Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) dál prohlubují společnou péči o děti s akutním selháním orgánu. V lednu zachránily společně život dosud nejmenšímu a nejmladšímu dítěti. Transplantované dívce bylo 5 týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Obě nemocnice na programu transplantace jater u dětí dlouhodobě spolupracují.
Rozálie se narodila teprve v prosinci – po necelém měsíci přišlo akutní selhání jater, pravděpodobně v důsledku virové infekce. Část svých jater jí daroval strýc. V půlce února se vrátila domů a do nemocnice bude dojíždět jen na pravidelné kontroly.
Podobné selhání jater je v tak nízkém věku vzácné. A pro tak malé děti se vhodný zemřelý dárce často nenajde. Spolupráce rodiny je proto naprosto zásadní. V tomto případě se ihned přihlásil strýc. „Máme chatovací skupinu, kde jsme rodině psali, jak na tom Rozálka je a že bude muset na transplantaci. Byla jsem v šestinedělí, a tak mě lékaři vyloučili, manžel má zase jinou krevní skupinu. Bratr se ale hned nabídl, že pomůže. Nemůžu ani popsat, jak jsem jemu i zdravotníkům vděčná,“ vzkazuje maminka Rozálie Jana B. Původně byla v plánu ranní transplantace, ale na sál musel transplantační tým nakonec už večer.
„Nejprve operujeme žijícího dárce, výkon trvá v průměru 6 hodin, následně tu odebranou část jater musíme ještě upravit, někdy zmenšit a současně nastavit cévy. To trvá až 4 hodiny. Pak musíme u příjemce, což byla v tomto případě ta malá dívenka, nejprve odstranit nemocná játra a teprve potom vkládáme štěp, což může trvat 3 i více hodin,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D. FRCS, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM.
Na rozhodnutí měla rodina jen několik hodin, stejně jako lékaři na přípravu, protože stav Rozálie se prudce zhoršoval. „V případě akutního selhání jater jde o dny a někdy i o hodiny, jinak není šance na přežití. Velkou výzvou tak bylo pro chirurgy i anesteziology také rozhodování o provedení transplantace části jater od žijícího příbuzného dárce, navíc v urgentní situaci,“ popisuje doc. MUDr. Eva Kieslichová, PhD., přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM. Po náročném operačním výkonu následovala neméně náročná pooperační péče. Dárce jater zvládl výkon dobře a bez komplikací. Péče o malou pacientku na resuscitačním oddělení vyžadovala nasazení velkého týmu. Naprosto zásadní roli sehrála spolupráce dvou zařízení. Sestry resuscitačního oddělení KARIP IKEM pečovaly o dívku spolu se specialistkami z Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Ještě před transplantací jsme připravili rozpis služeb a zařídili, aby naše dětské sestry mohly pracovat přímo v IKEM, a zároveň jsme byli k dispozici i my lékaři ke konzultacím,“ říká MUDr. Martin Prchlík, primář Oddělení dětské intenzivní medicíny z FTN. Největší komplikace v péči o tak malé pacienty jsou jejich tělesné proporce, nezralost orgánů a jejich výkonnost, podíl vody v těle a jiné dávkování léků. Zásadní je i jejich tepelný komfort, zpravidla musejí být ve speciálním vyhřívaném lůžku. Výrazně se liší i přístup k umělé plicní ventilaci a výživě. A je také nutné přesně počítat příjem a výdej tekutin, a to v mililitrech. Játra malé pacientky sice fungovala po transplantaci dobře, selhávat jí ale začaly ledviny. Lékaři museli napojit dívku na kontinuální dialýzu. Záhy se podařilo pacientku stabilizovat, došlo i k úpravě funkce ledvin a po týdnu pobytu v IKEM ji mohli lékaři přeložit na pediatrické oddělení intenzivní péče do Thomayerovy nemocnice.
Za záchranu života nejmenší pacientky a nadstandardní práci všem zdravotníkům i nelékařským profesím, které se podílejí na programu transplantací u dětí, děkují ředitelé obou institucí. „Velmi si vážím všech zaměstnanců IKEM i kolegů a kolegyň z Fakultní Thomayerovy nemocnice, kteří společně zachraňují životy a v tomto případě se navíc museli postavit novým výzvám, a za to jim patří naše úcta i poděkování. Jak je ze spolupráce našich nemocnic zřejmé, jen skvělí profesionálové, kteří sdílejí svoji erudici, dokáží posouvat českou medicínu na další úroveň,“ uvádí ředitelka IKEM Ing. Helena Rögnerová. Podle ředitele Fakultní Thomayerovy nemocnice doc. MUDr. Zdeňka Beneše, CSc. vyžaduje tato péče velké znalosti, trpělivost a srdce na správném místě. „Intenzivní zdravotní péčí se v souvislosti s transplantačním programem u dětí zabýváme už od roku 1996 a k dnešními dni jde o 217 těchto případů. To vše díky neúnavné práci celého kolektivu našich lékařů a zdravotních sestřiček z Oddělení dětské intenzivní medicíny. Mé poděkování patří i všem zdravotníkům z IKEM za dlouhodobou spolupráci,“ doplňuje.
Velmi výjimečnou mezinemocniční spolupráci ocenilo i ministerstvo zdravotnictví. „IKEM i Fakultní Thomayerova nemocnice jsou vynikajícími pracovišti a jak ukazuje tento neobvyklý případ, tak společně dokážou neuvěřitelné věci. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli, slouží jim to ke cti,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Václav Pláteník, M.A., LL.M.
