Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tělo robota fungujícího v podzemních vodách či jezerech tvoří tzv. metal organic framework.
Výzkumnému týmu docenta Martina Pumery z projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vyšel na začátku října článek v American Chemical Society, zabývající se prekoncentraci radioaktivního uranu pomocí nanorobotů.
Mikroroboti či nanoroboti se na rozdíl od současné technologie pohybují sami a berou energii z okolí, tedy podobně jako buňka nebo bakterie. Jejich původ je ale neživý, mají organické nebo polymerní tělo, které mění například glukózu nebo peroxid vodíku chemickou reakcí na produkty a asymetrickým vypouštěním se pohybuje jako raketa.
Samozřejmě to ale není jediná jejich vlastnost. Tito roboti jsou navrženi tak, aby každá jejich vrstva nebo část nesla určitou funkci, přičemž nejznámější je v současnosti biomedicínské využití.
Článek výzkumného týmu docenta Pumery publikovaný v American Chemical Society je zaměřený na mikroroboty v životním prostředí, podzemních vodách či jezerech, popisující využití robotů k vychytávání prekoncentrace radioaktivního uranu. Tělo robota v tomto případě tvoří metal organic framework (MOF), který je svými funkčními skupinami natolik selektivní, že zachytí pouze určité sloučeniny. Nanoroboti jsou navíc naprogramované tak, aby zachytávali uran jen v takové podobě, u které nebude potřeba následné přečištění.
Reference
Radioactive Uranium Preconcentration via Self-Propelled Autonomous Microrobots Based on Metal–Organic Frameworks https://doi.org/10.1021/acsnano.9b04960
