Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nejčastější retroviry u domácí drůbeže využívají pro vniknutí do buněk receptory pro vitamin B12. Konkrétně jde o ptačí leukózní viry (ALV), které mohou u kuřat způsobit například rakovinu. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se tento důležitý virus studuje již přes 50 let, ale až nyní vědci přišli na souvislost virového vstupu s vitaminovým transportem.
Kuřecí virus ALV (anglicky avian leukosis virus) je již více než sto let důležitým modelem ve výzkumu zejména rakovinotvorných účinků virů. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se nepřetržitě studuje od 60. let 20. století, ale až v současné práci vyvstaly souvislosti s vitamínem B12. Vědci určili funkci jeho receptoru (molekuly na povrchu buněk umožňující vniknutí viru dovnitř a jeho následné množení) a zjistili, že využívá stejná vstupní místa jako právě vitamin B12.
„Nejvíce nás zajímá, proč si virus takovýto vitaminový receptor pro svůj vstup do buněk vybral,“ říká Daniel Elleder, vedoucí výzkumného týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Studii publikoval časopis Journal of Virology, spolupracovali na ní také laboratoř Cyrila Bařinky z centra BIOCEV
a kolegové z univerzity v dánském Aarhusu.
V experimentech vědci sledovali vstup radioaktivně či fluorescenčně značeného vitaminu do kuřecích a lidských buněk. Infikované buňky měly zpracování vitaminu B12 narušené, protože viry obsadily dostupné receptory, na které se již vitamin nemohl navázat. Naopak podání velkého množství vitaminu vedlo k blokování následné virové infekce.
„Studie obdobného receptoru pro vitamin B12 u savců např. naznačují, že nádorové buňky mají zvýšenou spotřebu tohoto vitaminu. Pokud by se v budoucím výzkumu podařilo prokázat, že kuřecí retroviry si takto dovedou vybírat nádorové či obecně metabolicky aktivní cílové buňky, byl by to důležitý krok k pochopení vztahu viru s hostitelskou buňkou,“ dodává Daniel Elleder.
Co všechno ovlivní receptory?
Buněčné receptory jsou první místem, které je v kontaktu s virem, který se snaží proniknout do buňky. Liší se mezi různými organismy a také nejsou produkovány ve všech tkáních jedince. Spoluurčují tak, které živočišné druhy jsou ke konkrétnímu viru citlivé a do jakých orgánů se virus dostane. Například virus HIV přes svůj receptor proniká do klíčových buněk lidského imunitního systému. Virus chřipky zase pomocí různých variant svého receptoru cílí na povrch dýchacího systému u savců, u ptáků ale napadá trávicí trakt. Studium vlastností receptorových molekul tak přispívá k porozumění průběhu virových onemocnění.
Krchlíková V., Mikešová J., Geryk J., Bařinka C., Nexo E., Fedosov S. N., Kosla J., Kučerová D., Reinišová M., Hejnar J., Elleder D. (2021) Journal of Virology. doi: 10.1128/JVI.02136-20
