Archiv článků: viry

Více než deset milionů sekvencí koronaviru SARS-CoV-2 musel prozkoumat mezinárodní tým vědců, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků od pacientů se pak podařilo odhalit vzácné protilátky, které blokují všechny dosud známé varianty SARS-CoV-2, ale i ostatní lidské koronaviry, a …

Asi 1 % světové populace je nositelem genetické mutace Δ32 genu, kódujícího CCR5 protein. Homozygoti jsou přirozeně rezistentní vůči HIV. Léčba pacienta s infekcí HIV zásadně mění trajektorii původně jednoznačně smrtelné nemoci, která je léčbou transformována do typicky chronické choroby, vyvíjející se několik desítek let. Léčebné režimy zachraňují miliony infikovaných …

Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi. Za jeho objevem stojí trojice vědců z Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV – Karel Smetana, Jan Brábek a Milan Jakubek. Díky spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí a společností Oxygen …

Viry mohou být nejen zdrojem infekce, ale i výživy. Jednobuněčný eukaryot, nálevník Halteria foraging (vířitka, řasinka, obrvenka…?) do sebe těchto částic může dostat až milion a podle všeho zvládne i žít zcela na virové dietě („virovory“) a dokonce se na ní dokáže i rozmnožovat. Tedy alespoň v laboratoři. K tomuto …

A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …

Podobný objev se dá přirovnat k nalezení hroudy zlata. Vědkyně z Ústavu biologie obratlovců AV ČR díky genomickým analýzám odhalily u divoké myši z Tanzanie infekci vyvolanou hned dvěma liniemi viru mafiga. Tento nedávno objevený virus patří mezi mammarenaviry, z nichž některé se můžou přenášet ze zvířat na člověka – …

Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, …

Genetickou úpravou běžného viru herpes simplex dokázali vědci získat zbraň fungující hned proti několika typům pokročilých nádorů: kůže, jícnu, hlavy a krku. První výsledky prezentované na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii (European Society for Medical Oncology, ESMO) naznačují, že tyto viry by mohly nabídnout naději některým pacientům, u kterých …

Studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy …

Virus SARS-CoV-2 si většinou představujeme jako kuličky s hroty (spike), to ale není přesné. Mikroskopické snímky infikovaných tkání odhalily, že částice koronaviru jsou ve skutečnosti elipsoidní a vykazují nejrůznější protáhlé nebo i „promáčklé“ tvary. Vědci nyní modeloval, jak různé eliptické tvary ovlivňují způsob rotace virových částic v tekutinách, což může …