Velký pokrok ve zkoumání vodního mikrosvěta přinášejí nejnovější metody, jako je např. analýza environmentální DNA. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná …
více »
Uvnitř buňky dojde k prasknutí membrány endosomu a virus vnikne do cytoplazmy. Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Pavlem Plevkou, objevil mechanismus, kterým enteroviry z čeledi Picornaviridae pronikají do buněk. Výsledky studie podrobně popisují proces, při kterém viry, jež způsobují běžná nachlazení, encefalitidu nebo dětskou obrnu, využívají přirozené buněčné …
více »
Bílkovina syncytin-1 je zásadní pro tvorbu speciální vrstvy buněk na rozhraní mezi placentou a děložní sliznicí matky, díky které si matka a plod snáze vyměňují živiny a odpadní látky. Do procesu se musí zapojit také další bílkoviny, zejména receptory pro syncytin. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v nové …
více »
Během posledních 10 let jsme byli svědky několika pandemií. Pandemie virů Zika, Eboly, chřipky či Covidu-19, měly významný dopad na celosvětové zdraví, ekonomiku a společnost. Z těchto pandemií vzešla potřeba spolupráce, prevence a rychlé reakce na nové infekční hrozby. Pomoci by měly výsledky výzkumu, do kterého jsou zapojeni i vědci …
více »
Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní …
více »
Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …
více »
Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …
více »
Nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. To je v Evropě asi nejčastější příčina nákazy hepatitidou typu E. Tato virová nemoc může mít fatální následky zejména pro pacienty s oslabenou imunitou. Počty lidí s hepatitidou E jsou oproti předchozím rokům dvojnásobné. Ve srovnání s covidovými roky pak vzrostl dvakrát i …
více »
LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …
více »
Klíšťová encefalitida je závažné neurologické onemocnění způsobené virem klíšťové encefalitidy. Mezinárodní tým vědců pod vedením Pavla Plevky z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) a Sarah Butcher z University of Helsinki se ve svém výzkumu soustředil na odhalení struktury nezralé (neinfekční) částice viru klíšťové encefalitidy, vzájemné působení proteinů obalujících tento virus a …
více »
Sciencemag.cz
