Některé oblasti jsou suché standardně, někde sucho častěji nastává v souvislosti s klimatickými změnami, ještě jinde jde o náhodný výkyv. Každopádně i tak triviální otázka, jako co rostlinám na suchu vlastně vadí, může skrývat určitá překvapení.
Práce vědců z Indiana University publikovaná v Nature Climate Change ukazuje, že často mnohem více rostlinám škodí suchý vzduch než suchá půda. Zalévání/zavlažování (zejména kapkové ke kořenům apod.) má přitom na vzdušnou vlhkost jen celkem malý vliv, čili sucho se takto kompenzovat nedá.
Větší atmosferická vlhkost znamená, že mnohé rostliny dokáží přijímat otevřenějšími průduchy více oxidu uhličitého a provádět intenzivněji fotosyntézu. Je zde tedy přímá vazba na produktivitu zemědělství i na schopnost ekosystémů typu tropických pralesů vázat oxid uhličitý do organické hmoty.
Samozřejmě, roli hrají oba typy vlhkosti – bez kapkové závlahy by rostlina např. neakumulovala žádný CO2, protože by prostě uschla. Nicméně s růstem teploty a poklesem vlhkosti závisí podle nové studie produktivita rostlin stále více na vlhkosti vzduchu a méně na množství vody v půdě; speciálně to má platit pro lesy mírného pásu (ty ovšem stejně nezavlažujeme, takže nějaký „technologický návod“ z toho nevyplývá).
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Z druhé strany, za vážný problém se považuje nejen sucho, ale i stav, kdy déšť steče a v půdě se neudrží. Z tohoto hlediska by o tak závažný faktor nemuselo jít – tedy z hlediska samotných rostlin na místě, bez ohledu záplavy.
Vazba mezi vlhkostí vzduchu a fotosyntézou – záleželo by pak tedy na tom, zda prší spíše v noci, nebo ve dne?
Viz také: Pšenice s většími kořeny bude odolnější proti suchu