Sciencemag.cz
Doporučujeme
Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.
Mise sondy ERO (Earth Return Orbiter) bude plná prvenství. Tato evropská sonda bude:
- První meziplanetární sondou, která uskuteční kompletní obousměrnou cestu mezi Zemí a Marsem
- První sondou, která se setká s objektem na oběžné dráze cizí planety a zachytí jej
- Největší sondou, která se zatím k Marsu vydala.
Evropská sonda Earth Return Orbiter je jednou ze tří hlavních misí, které tvoří program Mars Sample Return pro dopravu vzorků marsovských hornin, regolitu a atmosféry na Zemi. Kromě setkávací a návratové mise má ERO poskytnout kriticky důležité komunikační spojení amerického roveru Perseverance a Sample Retrieval Lander pro doručení vzorků z Marsu. Stejně jako měsíční vzorky z programu Apollo byly předmětem výzkumu po desítky let, vědecká komunita bude cenné zachovalé vzorky z Marsu analyzovat ještě dlouho. Sonda ERO, která absolvuje kompletní okruh Země – Mars – Země, má za úkol se u Marsu setkat s objektem vypuštěným z povrchu Marsu, což ve výsledku může vyšlapat cestu lidí k Rudé planetě. Misi sondy ERO tvoří několik fází s celou řadou technologických prvenství, která se budou realizovat v součinnosti s dalšími prvky programu MSR.
Stručný přehled mise
Evropská sonda se vydá k Marsu vybavená doposud nejsilnějším elektrickým pohonem, jaký kdy měla meziplanetární mise.
Sonda ERO zachytí kontejner o velikosti basketbalového míče vypuštěný z povrchu Mrsu naplněné trubičkami se vzorky, které odebere Perseverance.
Evropské týmy ve spolupráci s americkými kolegy z navigačního týmu vyladí celý postup tak, aby sonda zachytila kontejner na oběžné dráze Marsu ve vzdálenosti 50 milionů kilometrů od Země.
Kontejner s trubičkami bude bezpečně uzavřeno do amerického návratového pouzdra Earth Entry System, který zajistí, že se cenné vzorky dostanou na povrch Země nedotčené pro maximální vědecký přínos.
Tři roky po příletu k Marsu stráví ERO změnou své dráhy a návratem na Zemi.
Tři dny před příletem k Zemi ERO uvolní návratové pouzdro na přesně dané trajektorii pro jeho dosednutí na předem určeném místě naší planety.
ERO provede sérii manévrů pro navedení na dráhu kolem Slunce a k Zemi se nikdy nevrátí.
Vzorky z Marsu budou přepraveny do střediska, kde je budou analyzovat špičkoví vědci z celého světa.
5 věcí, které stojí za zapamatování
První obousměrná mise k jiné planetě. Sondě ERO potrvá dva roky, než dosáhne provozní dráhy u Marsu, rok bude u Marsu provádět svou misi a další dva roky se bude vracet k Zemi.
První sonda, která zachytí lidmi vyrobený objekt vypuštěný z povrchu jiné planety. ERO má demonstrovat první orbitální setkání u Marsu.
Největší sonda, která kdy obíhala Mars. Elektrický pohonný systém bude nejvýkonnější, jaký se kdy vydal na meziplanetární misi. Zatímco ERO použije chemický pohon ke vstupu na dráhu kolem Marsu, bude na elektrický pohon spoléhat při přeletu k Marsu a poté i k Zemi, ale i pro své navedení na pracovní dráhu.
Radiační monitoring. ERO má měřit celkovou radiační dávku po dobu celého letu. Výsledky pomohou sledovat technický stav sondy a poskytnou důležité informace o tom, jak chránit astronauty při budoucích výpravách na Mars.
Rychlý přehled
Hlavní úkol: Najít a zachytit na oběžné dráze kontejner se vzorky a dopravit jej na Zemi
Termín startu: Ne dříve než 2027
Nosná raketa: Ariane 64
Místo startu: Kourou, Francouzská Guyana
Přílet k Marsu: 2029
Usazení na pracovní dráze kolem Marsu: 2030, 325 km nad povrchem planety
Technické specifikace
Rozpětí fotovoltaických panelů: 38 metrů
Výška: 7,5 metru
Plocha fotoltaických panelů: 144 metrů čtverečních
Hmotnost: 7 tun
Pohon: Hybridní – chemický i elektrický
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
autor: Dušan Majer
Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno
