Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci na univerzitě ve švédském Gothenburgu zkoumají materiál, který je stotisíckrát těžší než voda a mnohem hustší než hmota jádra Slunce. Jde o deuterium s velmi velkou hustotou. Podle názoru vědců jde o důležitý krok k nalezení paliva budoucnosti pro jadernou fúzi v zařízeních, která využívají pro tyto účely lasery.
Leif Holmlid, profesor chemie na univerzitě v Gothenburgu, uvedl, že zatím bylo připraveno jen mikroskopické množství nového materiálu. Je velmi těžký. Jeho krychle o hraně 10 cm by vážila neuvěřitelných 130 tun. Právě takové deuterium s vysokou hustotou má podle představ vědců významnou úlohu při vzniku hvězd, nejblíže bychom ho možná nalezli v gigantických planetách jako je Jupiter.
Holmlid předpokládá, že tento typ deuteria může být velmi efektivním palivem v jaderné fúzi řízené lasery. Laserová technologie v jaderné fúzi dosud používala jako palivo „zmrzlé“ deuterium v pevné fázi, ale výsledky nebyly dosud přesvědčivé. Velmi husté deuterium má miliónkrát větší hustotu než zmrzlé deuterium, což umožní snadnější jadernou fúzi při použití vysoce výkonných pulsních laserů.
Velkou výhodou je také to, že z nového typu deuteria jadernou fúzí vzniká jen helium a vodík. Nevzniká tedy, jako při jiných metodách jaderné fúze, vysoce radioaktivní tritium, což je velmi výhodné z hlediska ochrany životního prostředí.
Jako deuterium (D) se označuje atom s jádrem 2H, který obsahuje v jádře jeden proton a jeden neutron. Od běžného vodíku se liší především větší atomovou hmotností. Deuterium je stabilní izotop, který nepodléhá radioaktivní přeměně. V přírodě se běžně vyskytuje namísto lehkého vodíku. V průměru připadá na jeden atom deuteria 7000 atomů normálního vodíku. Ve spojení s kyslíkem tvoří deuterium tzv. těžkou vodu, D2O.
