Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru byly Richardem Pažoutem z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nalezeny úlomky křemenné žiloviny s neznámým minerálem. Po systematických chemických analýzách bylo mineralogy z Národního muzea zjištěno, že se jedná o zcela nový minerální druh. Následně byl zpracován podrobný návrh a předložen k odbornému posouzení více než dvacetičlenné Mezinárodní komisi pro nové minerály, nomenklaturu a klasifikaci (IMA). V únoru tohoto roku komise tento návrh schválila a přijala i na první pohled trochu zvláštní název „staročeskéit“. Ten odráží místo výskytu tohoto minerálu v historickém staročeském pásmu, ve kterém probíhala těžba významných rud od středověku až do 20. století.
„Po chemické stránce jde o vzácný sulfid stříbra a olova se zastoupením antimonu a bismutu. Právě zastoupení těchto dvou prvků v poměru cca 1:1 je to, co dělá staročeskéit odlišným a zvláštním od dosud známých minerálních druhů,“ uvádí mineralog a ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea Ivo Macek.
Při schvalování nového minerálu se však objevily i drobné překážky. Ačkoliv pravidla komise hovoří o respektování původních zeměpisných a osobních jmen, při schvalování Mezinárodní mineralogickou komisí se vyskytlo ohledně názvu staročeskéit nesouhlasné stanovisko od reprezentantů dvou zemí, kterým vadily české háčky a čárky. Nakonec však byl navrhovaný název uznán.
Mezinárodní mineralogická komise ročně schválí z celého světa pouhých pár desítek nových minerálních druhů, proto je tento opravdu unikátní a odráží vysokou kvalitu výzkumu českých vědců.
Staročeskéit byl nalezen v podobě kovově lesklých zrn o velikosti jen do půl mm a pouhým okem je velmi těžko rozpoznatelný od jemu podobných minerálů. Proto teprve až nález většího množství vzorků umožnil podrobnější výzkum. Určit a sledovat ho tak prakticky lze jen pomocí speciálních přístrojů – rudního mikroskopu a elektronové mikrosondy, která umožňuje zjistit i jeho chemické složení v nepatrné ploše setiny milimetru. Úplný popis minerálu byl následně předán k tisku do renomovaného zahraničního odborného periodika, aby byly splněny všechny podmínky k uznání nového druhu. Typový vzorek je nyní uložen ve sbírkách Mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea.
