Archeologický výzkum, Pixabay License Free for commercial use

Starší, než se čekalo. Nový nález keramiky odhaluje život posledních lovců a sběračů ve střední Evropě

Keramika nalezená poblíž termálních pramenů v Santovce na jihu Slovenska byla vyrobena v době přibližně 5800 př. n. l. Z tohoto období nebyly dosud ve střední Evropě keramické nádoby známy. Výzkum geologů a archeologů z Masarykovy univerzity naznačuje, že tuto keramiku překvapivě vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci.

Vědecký výzkum zaměřený na keramiku nalezenou v okolí Santovky na Slovensku přinesl objev, který rozšiřuje znalosti vědců o období posledních lovců a sběračů ve střední Evropě. Podle radiokarbonového datování byla totiž nádoba vyrobena o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění obohacuje dosavadní představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Svůj výzkum badatelé publikovali v prestižních časopisech Radiocarbon a Nature Scientific Reports.

Keramická nádoba, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při nízkých teplotách, kolem 600 °C, což bylo ověřeno i experimentálně. Díky tomuto primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. „Přidávání tzv. organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit,“ vysvětlil hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva podporují podle vědců hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou (zkoumající zbytky tuku v keramice), která naznačuje, že v nádobách byly připravovány pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu vědci také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější než 10 kilometrů od místa nálezu. „To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly,” přiblížil Jan Petřík.

Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakcí mezi různými komunitami na přelomu mezolitu a neolitu. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala též z dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů.

Samotná keramika byla na Slovensku nalezena v roce 2011, ale její detailní výzkum probíhal od roku 2020.

tisková zpráva Masarykovy univerzity

Proti nádorovým buňkám lze využít jejich vlastních chyb

U řady nádorů však nemusejí být v důsledku mutace příslušných genů funkční opravné mechanismy replikace …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close