Sciencemag.cz
Related Articles
Astronomové využili dalekohled VLT (Very Large Telescope) ESO k podrobnému zkoumání složení komety 3I/ATLAS, nejjasnějšího mezihvězdného objektu, jaký byl kdy pozorován. Na základě měření specifických chemických stop – prvního pozorování tohoto druhu u komety, která vznikla mimo Sluneční soustavu – zjistili, že kometa 3I/ATLAS pravděpodobně vznikla na okraji starého hvězdného systému. Tyto poznatky vrhají nové světlo na historii vzniku této komety a naznačují, že může být mnohem starší než Slunce.
Mezihvězdné komety jsou ledové objekty, které vznikly kolem jiné hvězdy než Slunce a které se občas dostanou do naší sluneční soustavy. „Jsou to jakési fosílie z procesu vzniku planet, k němuž došlo velmi daleko, ale které máme možnost studovat z mnohem větší blízkosti,“ říká astronomka Cyrielle Opitomová, výzkumnice na Univerzitě v Edinburghu ve Velké Británii. Společně s Jeanem Manfroidem a Damienem Hutsemékersem z Univerzity v Lutychu v Belgii vedla Opitomová studii o kometě 3I/ATLAS, která byla nedávno zveřejněna v časopise Nature Astronomy.
3I/ATLAS je třetím mezihvězdným objektem, který byl kdy objeven, po 1I/ʻOumuamua a 2I/Borisov. Byl objeven v okamžiku, kdy se blížil ke Slunci, a v naší sluneční soustavě strávil dostatek času na to, aby jej astronomové mohli podrobně studovat. Zatímco u prvních dvou mezihvězdných objektů bylo obtížné změřit jejich složení – u prvního astronomové nezaznamenali přítomnost plynu a druhý byl příliš slabý –, u 3I/ATLAS tomu tak nebylo. Díky bezprecedentní jasnosti tohoto objektu se Opitomové, Manfroidovi, Hutsemékersovi a jejich skupině podařilo změřit izotopové poměry komety: tedy relativní množství různých forem stejného prvku.
Pomocí přístroje UVES na dalekohledu VLT ESO skupina změřila poměry izotopů uhlíku a dusíku v molekulách kyanidu přítomných v plynu obklopujícím kometu. O těchto poměrech je známo, že jsou dobrým ukazatelem původu komety, jelikož velmi citlivě reagují na fyzikální podmínky v prostředí, kde kometa vznikla, a neočekává se, že by se během jejího putování vesmírem výrazně měnily.
„Na rozdíl od komet z naší sluneční soustavy vykazuje tento mezihvězdný návštěvník neobvykle vysoké izotopové poměry uhlíku a dusíku,“ vysvětluje Aravind Krishnakumar, výzkumník z Univerzity v Lutychu a spoluautor nové studie. Podobná studie vedená Martinem Cordinerem z Goddardova centra kosmických letů NASA v USA, která byla koncem minulého měsíce publikována v časopise Nature, zjistila podobný izotopový poměr uhlíku, stejně jako zvýšené hladiny deuteria, nazývaného také těžký vodík [1]. Studie využila data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba, společného projektu americké, evropské a kanadské kosmické agentury.
Celkově výsledky výzkumu Opitomovy skupiny naznačují, že kometa se pravděpodobně zformovala ve vnějších oblastech kolem staré hvězdy s „nízkou metalicitou“. Hvězda s nízkou metalicitou je taková, jejíž složení obsahuje jen málo prvků těžších než helium; předpokládá se, že vznikla v době, kdy byl vesmír mnohem mladší – a chemicky chudší – než je dnes. Skupina proto předpokládá, že kometa 3I/ATLAS vznikla v okolí hvězdy mnohem starší než Slunce. „Kometa 3I/ATLAS představuje opravdu vzrušující příležitost prozkoumat složení jiného planetárního systému, který vznikl dlouho předtím, než vůbec existovalo naše Slunce a sluneční soustava,“ říká spoluautorka studie Rosemary Dorseyová, výzkumnice z Helsinské univerzity ve Finsku. Důkazy z výzkumů různých skupin naznačují, že 3I/ATLAS je více než dvakrát starší než Slunce.
Vzhledem k tomu, že se 3I/ATLAS vzdaluje od Slunce a postupně slábne, blíží se také konec jeho pozorování na VLT. Budoucí dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) ESO umožní provádět podobná měření u budoucích mezihvězdných objektů, včetně těch, které jsou méně jasné než 3I/ATLAS. „Oblast mezihvězdných objektů je stále velmi nová a vlastně nevíme, co můžeme očekávat. Pokaždé, když je objeven nový objekt, čekají nás nová překvapení,“ uzavírá Opitomová.
Poznámky
[1] Skupina pod vedením Salazara-Manzana a Paneque-Carreña využila k měření deuterované (neboli polotěžké) vody v objektu 3I/ATLAS radioteleskopovou soustavu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), v níž je ESO partnerem. Zjistili také, že hladiny tohoto druhu vody jsou zde vyšší než u komet ve Sluneční soustavě.
Další informace
Výsledky tohoto výzkumu byly představeny v článku, který vyjde v časopise Nature Astronomy (doi:10.1038/s41550-026-02921-7).
