Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tomáš Mrkvička z Katedry aplikované matematiky a informatiky Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyvinul společně s kolegy z Finska, Dánska a Ruska novou statistickou teorii, která umožní přesnější potvrzování hypotéz a snazší interpretaci výsledků výzkumu v nejrůznějších vědních oborech. Nová statistická metoda, kterou představují tzv. globální obálky, zveřejnil nejuznávanější statistický časopis na světě Journal of Royal Statistical Society: Series B. Metoda se ve vědecké komunitě začala velmi rychle používat a ještě před otištěním ji z online zdrojů citovalo několik desítek vědců po celém světě.
K otestování hypotéz se používají nejčastěji jednorozměrné statistiky, které jsou však často velmi zjednodušující. Modely, se kterými se dnes pracuje, jsou však stále složitější a komplexnější. To si vyžaduje i stále složitější metody pro testování jejich správnosti. „Dříve se používaly dva typy obálkových metod. Jeden byl přesný, ale nepěkný, druhý byl nepřesný, ale pěkný. To znamená, že buď jsme měli přesné výsledky testů, ale neměli jsme grafické zobrazení výsledků výzkumu, nebo jsme měli grafické zobrazení, ale to nebylo exaktní,“ vysvětlil autor nové teorie Mrkvička.
„Pomocí globálních obálek můžeme například říct, kde se od sebe liší různé skupiny funkcí. Pokud nám někde data z obálky takzvaně vylezou, tam se jedna skupina liší od ostatních. Jiné metody umí říct, že to „vylezlo“, ale už ne kde a proč. To naše metoda umí odhalit,“ přiblížil princip globálních obálek Mrkvička a pokračoval: „Zjednodušeně řečeno je globální obálka grafický pás zkonstruovaný na základě testované hypotézy, z kterého když vystupuje testová funkce spočtená na základě experimentálních dat, pak nám tento jev dává důkaz o neplatnosti testované hypotézy. Navíc se z grafu dozvídáme mnoho o příčinách případného zamítnutí testované hypotézy. Vezmeme-li například roční teplotní průběhy v současnosti a teplotní průběhy v minulosti, testovaná hypotéza může například být, že se tyto průběhy významně neliší. Za platnosti této hypotézy vytvoříme globální obálku, roční teplotní pás, z kterého když vystoupí současný průměrný průběh – testová funkce, pak zamítneme hypotézu o shodě teplotních průběhů. Navíc můžeme určit, v kterém časovém období dochází ke změnám.“
Tomáš Mrkvička teorii vyvinul ve spolupráci s Mari Myllymäki z Finska, Ute Hahn z Dánska a Pavlem Gabarnikem z Ruska.
Metoda se může stát pomocníkem vědců v nejrůznějších disciplínách, nejen v ekonomii, ale například i ve fyzice, medicíně, biologii nebo astronomii. „Všude, kde se pracuje s daty a funkcionálními modely, jsou globální obálky velmi dobře využitelné. My jsme ji například zkoušeli aplikovat na dlouhodobé sledování teploty vody nebo na rozmístění částic v tkáni. Využití je opravdu velmi široké,“ doplňuje statistik Ekonomické fakulty JU.
Autor věří, že se nová teorie velmi rychle rozšíří a začne používat. „Zatím s ní pracuje spíše úzká skupina vědců z oboru statistiky. Ve statistice se nyní bude používat, dokud se nevymyslí něco lepšího. Vyvinuli jsme však software, který by měl pomoci prorazit s touto metodou i do dalších nestatistických oborů,“ dodal Tomáš Mrkvička.
Odkaz na publikaci v časopisu: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/rssb.12172/abstract
