Sciencemag.cz
Doporučujeme
Pokračování záchranného archeologického výzkumu ARÚ Praha při rekonstrukci hřbitovního kostela Všech Svatých s kostnicí v Kutné Hoře–Sedlci.
25. srpna 2017 byl z větší části dokončen záchranný archeologický výzkum u hřbitovního kostela Všech Svatých, zahájený 30. května 2016. Výzkum probíhal bez přerušení i v zimních měsících, aby využil období menšího návštěvnického provozu zejména pro odkrytí partie před vstupem. U kostnice zbývá pouze provedení výzkumu v ploše pod severním schodištěm do kaple. Mimo obvod kostnice byl proveden výzkum v šachtách kanalizační přípojky a ploše jámy pro hrobku, do níž budou uloženy torzovité kosterní ostatky, získané během archeologických prací.
Záchranný archeologický výzkum zatím odkryl 1500 pohřbených, což je největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách. Část z nich byla uložena v hromadných hrobech, jichž bylo zjištěno celkem 30, což je velký soubor i z hlediska evropského.
Pokračující práce potvrdily, že nejstaršími archeologickými situacemi, pokud pomineme jednu pravěkou jámu, byly různě hluboké rýhy nebo brázdy přibližně ve směru sever-jih, a to pod západní částí kostnice. Není zcela zřejmé, zda vznikly činností člověka. Lidská činnost však může za jejich vyplnění odpadem (zvířecí kosti, zlomky keramiky) z konce 13. nebo počátku 14. století. Bezprostředně po té se v těchto místech začalo pohřbívat, ale plocha, na níž stojí kostnice, byla na severním okraji tehdejšího hřbitova. Jeho zatím málo využívané části bylo využito pro hloubení pásu hromadných hrobů v pruhu ve směru východ–západ. Hromadné hroby byly přibližně čtvercové jámy o rozměrech asi 2 x 2 metry, hluboké 2,5 až 3 metry. Potvrdila se jejich přináležitost ke dvěma časovým obdobím. Starší spojujeme s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348–1350. Hromadné hroby nebyly na povrchu zřejmě nijak označeny, protože jinak by nemohlo dojít v roce 1348 k narušení starších hrobů z roku 1318. Stejná situace se opakovala v době výstavby kaple a kostnice ve 2. polovině 14. století. Základy kaple byly hloubeny bez respektu k hromadným hrobům, z nichž některé byly základy narušeny a některé se ocitly na staticky citlivých místech (např. přímo pod severovýchodním rohem). Některé hromadné hroby byly tak hluboké, že jejich spodní části můžeme očekávat i pod podlahou kostnice.
Pohřbení měli jenom ojediněle hrobovou výbavu. Nejčastěji byly nalezeny bronzové či železné přezky, obvykle u pasu (celkem 115). Z hrobů známe také 15 mincí, další byly objeveny ve vrstvách mezi nimi. Jiné předměty (křížek, prsten, korálky z růžence) byly nalezeny jen jako jednotlivosti. Převážná většina hrobů je z období 14. až 15. století. Pohřbívání u stěn kostnice skončilo v 16. století.
Většina prozkoumané plochy je dnes již překryta zpevněním základů a odvětrávacím kanálem. Výzkum poslední plochy pod severním schodištěm je plánován na listopad až prosinec letošního roku. Záchranný archeologický výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s firmami Osina Archeo s.r.o. a GEO.CZ s.r.o. Výzkum je v plné výši hrazen a podporován vlastníkem objektu Římskokatolickou farností Kutná Hora – Sedlec.
