(c) Graphicstock

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly?

Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže neupřesněné procesy, v nichž by se uplatňuje temná hmota. Nová data z pozorování na observatoři HAWC testují prví možnost. Uvažované dva pulzary (Geminga a PSR B0656+14) se sice od Země nacházejí odpovídajícím směrem, v odpovídající vzdálenosti a generují i dostatek pozitronů, ale mezi oběma pulzary a Zemí se nachází mrak další hmoty, který by zřejmě antičástice zachytil. Příslušná studie byla publikována v Science; hlavním autorem článku byl Francisco Salesa Greus z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově.
Jordan Goodman University of Maryland k výsledkům uvádí, že hypotéza o pulzarech jako zdrojích pozitronů tím sice úplně nepadá, bylo by ale potřeba přijít s nějakým jiným modelem jejich šíření. Stejně tak nejde o důkaz temné hmoty, ale žádnou jinou hypotézu v tuto chvíli nemáme. Záhada trvá.
Hvězdárna HAWC se nachází na svazích sopky Sierra Negra (výška 4580 metrů) v mexickém státu Puebla. Pracuje zde mezinárodní tým astronomů. Vodní nádrže zde detekují gama záření (přesněji řečeno, to vytváří v atmosféře Země další částice a ty pak v nádržích vedou ke vzniku Čerenkovova záření, odtud název). Jedním z cílů HAWC je i objevování dosud neznámých pulzarů.
A.U. Abeysekara el al., „Extended gamma-ray sources around pulsars constrain the origin of the positron flux at Earth,“ Science (2017).

Zdroj: Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *