Stručná historie anti-koronavirového léku Avigan/Favipiravir/Favilavir

Doporučujeme

Nová studie odhaluje možný původ temné hmoty ve scénáři temného velkého třesku

23. 11. 2024

Webbův dalekohled objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako ingredience pro budoucí planety

21. 11. 2024

Editování genů CRISPR/Cas9 vedlo k zefektivnění fotosyntézy

20. 11. 2024

V březnu došlo k důležitému posunu u léku Avigan/Favipiravir/Favilavir. O ten už požádalo na tři desítky zemí, a to pod vlivem pozitivních výsledků čínských testů z února a března.

Před třemi týdny, 17. března, se konala v Pekingu tisková konference, na které Xinmin Zhang, ředitel Čínského národního centra pro rozvoj biotechnologií spadajícího pod Ministerstvo vědy a techniky, oznámil účinnost preparátu Favipiravir i proti koronaviru COVID-19. V Číně byl souhlas k jeho klinickému testování proti koronaviru udělen v únoru a po měsíci používání byla potvrzena jak účinnost, tak nebyly zaznamenány žádné zjevné nežádoucí vedlejší účinky. Proto ředitel čínského centra zdůraznil, že Favipiravir by měl být zahrnut do léčebných plánů pro COVID-19 tak rychle, jak je možné. Čínský státní úřad pro léčiva již povolil farmaceutickým závodům Zhejiang Hisun Pharmaceutical Co. Ltd. zahájit výrobu ve velkém tak, aby byly zajištěny stabilní dodávky. Tento čínský výrobce si (prozíravě) už v r. 2016 zajistil licenci na japonský patent.

Základní dvacetiletá ochrana patentu mezitím vypršela vloni (i když v některých zemích je možné patenty na léčiva o něco prodloužit vzhledem k dlouhým lhůtám schvalování zdravotnickými úřady). A tak i třeba v Indii už výrobci pracují na generickém produktu nepodléhajícímu patentovým omezením. V Japonsku začalo testování léku později v únoru, a i japonská vláda požádala výrobce Toyama Chemical Co., aby se zaměřil na možnosti navýšení produkce tohoto léku, který vyrábí pod jménem Avigan. Nejzajímavějším výsledkem čínských testů je, že při včasném podaní by koronavirus měl u infikovaných vymizet po čtyřech dnech. Také japonské testy upozorňují, že účinnost bude záviset na včasnosti podání. Možnost, že by Favipiravir mohl zabírat i proti koronaviru, v únoru nadhodil také Erik De Clercq z univerzity v belgické Lovani, který sám byl mnohaletým spolupracovníkem Antonína Holého, autora celé řady antivirových léčiv. Mimochodem, v současnosti i u nás použitý preparát Remdesivir lze nakonec považovat za nepřímé pokračování Holého výzkumů. U Remdesiviru je ale ještě třeba vyjasnit možné vedlejší účinky, např. na funkci jater: (viz https://www.statnews.com/pharmalot/2020/03/13/gilead-coronavirus-covid19-clinical-trials/)

Na čínský průlom nejrychleji zareagovala Indonésie a Írán, a pak i prezident Trump. Poté, co počet infikovaných v Indonésii překročil 300, prezident Joko Widodo již 20. 3. 2020 oznámil, že v rámci přijatých opatření má být importováno i 5 000 balení Aviganu, a začalo se pracovat na objednávce až 2 milionů dalších s tím, že věci bude pomáhat i indonéské velvyslanectví v Tokiu. Téhož dne japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi telefonicky konferoval i s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Javadem Zarifem s výsledkem, že Japonsko daruje Avigan pro léčbu koronavirové infekce v Íránu (počet infikovaných tam tehdy překročil už 20 000 a počet úmrtí 1 500).
O den později americký president Donald J. Trump zdánlivě udělal od léku Avigan/ Favipiravir úkrok stranou, když veřejně ocenil práci americké obdoby našeho SÚKLu, tedy FDA (Food and Drug Administration). Ta pro USA schválila kombinovanou léčbu podáváním dvou jiných, zcela zavedených léčiv – antimalarika/antirevmatika hydroxychlorochin, lék Plaquenil, a antibiotika Azitromycin. Tato směs byla doporučena v nedávné francouzské studii, byť jde o studii dosti malou a předběžnou. Tato kombinace byla z hlediska USA nasaditelná nejrychleji, neb jde o používaná léčiva. Prezident Trump ocenil práci americké FDA svou typickou expresivní rétorikou: „HYDROXYCHLOROQUINE & AZITHROMYCIN, taken together, have a real chance to be one of the biggest game changers in the history of medicine. The FDA has moved mountains – Thank You!“ Tato Trumpova akce měla ohlas i u nás – střešovická nemocnice už hydroxychlorochin také používá. [N.B.: U hydroxychlorochinu je třeba pamatovat na možné vedlejší účinky u diabetiků.]

Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca 23. 3. 2020 oznámil, že Favipiravir poskytnutý Čínou byl nasazen v nemocnicích ve 40 městech. A pak 25. 3. 2020 japonský premiér Shinzo Abe potvrdil pozitivní zprávy o léčivu Avigan/Favipiravir s tím, že se pracuje na jeho urychleném schválení proti koronaviru i v Japonsku, a také na klinických testech v mezinárodním měřítku. A pak na samém konci března prezident Trump, po telefonické konverzaci s premiérem Abe, začal konat i ve prospěch nasazení Aviganu v USA. I náš SÚKL 26. března oznámil, že je v kontaktech s japonským i čínským výrobcem. Snad tomu napomohly i moje informace, které jsem o léku Avigan/Favipiravir hned 17. března poskytl českému štábu pro koronavirovou epidemii. Vzápětí začal konat i poslanec Tomio Okamura, který už 19. března kontaktoval jak výrobce Aviganu, tak i japonského velvyslance v ČR, a tím nás zařadil do pořadí. Premiér Abe 3. dubna konstatoval, že již tři desítky zemí diplomatickými kanály požádaly o poskytnutí Aviganu, v tom počtu třeba i Německo. Japonská vláda bude koordinovat mezinárodní distribuci léku. Japonsko současně usiluje o navýšení svých vlastních zásob na 2 miliony protikoronavirových dávek (lék se v případě koronaviru používá ve větších gramážích, než se předpokládalo pro chřipku). A 7. dubna japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi oznamuje, že Japonsko poskytne první dvacítce zájemců Avigan pro účely jeho nasazení a testování, v tom počtu i Česku. Nadto poskytne úřadu OSN grant 1 milion dolarů pro další nákupy a distribuce léku po světě. [N.B.: Avigan/Favipiravir nemá být podáván u žen v jiném stavu!] Současně bylo oznámeno, že od středy platí stav nouze v Tokiu a v prefekturách Chiba, Kanagawa, Saitama, Osaka, Hyogo a Fukuoka, zahrnujících 44 % japonské populace – s podobnými omezeními jako v Evropě, zatím s trváním do 6. května.

Tím se svým způsobem uzavírají i první tři desetiletí historie léku Avigan/Favipiravir. Ve společnosti Toyama Chemical Co., od roku 2008 patří pod obrovskou Fujifilm Holdings Corp., dlouhodobě – už v minulém století – probíhal výzkum léčiv proti virům chřipky. Ten vedl už v r. 1999 k patentování Aviganu. Ten však byl teprve v březnu 2014 schválen právě pro léčbu chřipky. Firma tehdy pro zásoby japonské vlády dodala 2 miliony dávek k použití při nějaké příští chřipkové epidemii. Název Avigan patrně souvisí s anglickým označením pro ptačí chřipku (avian flu). Inhibiční aktivita Aviganu naznačovala, že by třeba takto mohl působit i u jiných virů. A tak se na zvířatech zjistilo, že skutečně působí i proti virům eboly. Ježto to byl první preparát, který už byl v Japonsku standardně schválen pro použití jako lék, byl vzápětí úspěšně nasazen ve čtyřech případech Evropanů s ebolou, mimo jiné nakažených zdravotních sester ve Francii a Španělsku. Japonské ministerstvo zdravotnictví pak vydalo formální souhlas k používání Aviganu i proti ebole, pokud by se v Japonsku vyskytla. Nikoliv překvapivě, americké ministerstvo obrany si v r. 2016 zajistilo 6 000 dávek, a třeba Spojené arabské emiráty 50 000. Protože ebola by mohla být zavlečena i k nám, napsal jsem o věci už v r. 2014 článek na Neviditelného psa a ten končil větou, že bychom si měli u nás zajistit železnou zásobu tohoto léku, prostě pro případ, že by se k nám ebola ze zemí jako Kongo nebo Uganda nějak dostala. A od 17. března 2020 by se ta železná zásoba, kdyby se tehdy pořídila, mohla u nás téměř okamžitě nasadit právě proti koronaviru.

Avigan/Favipiravir je dosti jednoduchá organická molekula, derivát pyrazinu – benzenu s dvěma dusíky: 6-fluoro-3-hydroxypyrazin-2-karboxamid. Deriváty pyrazinu byly dříve používány už i při léčbě (bakteriální) TBC. Avigan/ Favipiravir působí tak, že blokuje replikaci virů chřipky. V názvu Favipiravir je pyrazin zjevně zachován ve slabikách pira. Nověji se pro čínský preparát Favipiravir používá i jméno Favilavir.
Okrajově stojí i za zaznamenání, že vrcholoví představitelé nejen v USA, ale i v Indonésii a Íránu, mají kolem sebe poradce na otázky vědy a výzkumu schopné přicházet s řešeními spojenými s únosnou mírou rizika.

Autor: Zdeněk Slanina
Autor působí přes čtvrt století na Dálném východě a v Tichomoří jako badatel a profesor. Jeho hlavním oborem je fullerenová věda a nanotechnologie, přednáší i o etice vědecké práce.