Sciencemag.cz
Doporučujeme
Médii už několik dní kolují informace o Superměsíci či chcete-li superúplňku, který nastane 14. listopadu 2016. Přečtete si vše, co potřebujete o tomto úkazu vědět.
Co to je Superměsíc nebo superúplněk?
Ve skutečnosti nic oficiálního. Podobný termín astronomie nezná. Vymyslel ho v roce 1979 astrolog (to není překlep) Richard Nolle. Ten pojem Superměsíc definoval zjednodušeně tak, že je to úplněk nebo nov, který nastane v době, kdy je Měsíc nejblíže k Zemi a to konkrétně alespoň na 90 % nejmenší vzdálenosti od Země. Není úplně jasné, proč zrovna 90 %, ale kvůli této poměrně konzervativní definici dochází k tomuto Superměsíci poměrně často.
Proč Superúplněk nastává?
Měsíc se okolo Země pohybuje po dráze, která není kruhová ale mírně eliptická. Můžeme tak mluvit o dvou bodech – perigeum nebo také přízemí je bod, ve kterém se Měsíc nachází k Zemi nejblíže (cca 356 tisíc km) a apogeum neboli odzemí je bod, ve kterém se nachází zase nejdál od nás (cca 405 tisíc km). Měsíc tak může být v době úplňku od Země různě daleko.
Jak často nastává skutečně výrazný superúplněk?
Měsíc okolo Země oběhne jednou za 27,55455 dní. Fáze se ale vymění za trochu odlišnou dobu, které říkáme synodický Měsíc. Pokud byste měřili čas od začátku úplňku po další začátek úplňku, naměřili byste 29,53059 dní. Obě periody se sejdou přibližně jednou za 413 dní. Měsíc za tu dobu 15x oběhne Zemi a 14x vystřídá své fáze:
14 x 29,53059 dní = 413,428 dní
15 x 27,55455 dní = 413,318 dní
Proč je Superměsíc 14. listopadu 2016 tak výjimečný?
K úplňku dojde 14. listopadu v 14:52 našeho času. O něco dříve (ve 12:24) bude Měsíc v přízemí. Vzdálenost Země v přízemí se přitom mění. Tentokrát bude Měsíc ve vzdálenosti asi 356 509 km, což je nejblíže od 26. ledna 1948 a také nejblíže do 25. listopadu 2034.
Může být Superměsíc ještě větší?
Ano. Ale ve srovnání s 14. listopadem už jen „o chlup“. Jen velmi vzácně se Měsíc dostane blíže, než na vzdálenost 356 400 km. Naposledy se stalo v roce 1930 a znovu se tak stane až na Nový rok 2257. Nejbližší úplněk v 21. století nastane 6. prosince 2052 (356 425 km).
Přízemí není vždy stejné?
Kupodivu není. Nejbližší bod od Země není nějaké konkrétní přesné číslo, ale o pár tisíc km se mění. Měsíc neobíhá okolo Země ale okolo společného těžiště se Zemí. Jeho oběžná dráha je ve skutečnosti ještě poněkud složitější a je ovlivňována jinými tělesy – zejména Sluncem.
Někdy mám pocit, že je Měsíc větší než obvykle
Ano, když je nízko nad obzorem. To ale nikterak nesouvisí s jeho aktuální pozicí na oběžné dráze okolo Země, ale pouze s lidským vnímáním. Člověk má tendenci vidět Měsíc či Slunce nad horizontem jako větší, než když jsou nad horizontem výše. Může za to i obvyklá přítomnost bližších překážek (stromy, domy).
Co tedy 14. listopadu uvidíme?
Nic nebo Měsíc v úplňku. Záleží na počasí. Poznat rozdíl příliš nejde. Možná by to šlo, pokud byste mohli mít na obloze vedle sebe „normální Měsíc“ a Superměsíc. Průměr měsíčního kotouče bude asi o 14 % větší a Měsíc bude také o 30 % jasnější.
Má na nás Superměsíc nějaký vliv?
Měsíc má na Zemi vliv. Podílí se na přílivu a odlivu. Efekt je nejsilnější v okamžiku, kdy se Slunce, Země a Měsíc nacházejí v jedné přímce. K tomu dochází během úplňku a novu. Menší vzdálenost Měsíce od nás může tento efekt trochu zesílit, ale spíše zanedbatelně. Žádné katastrofické přílivy nebo jiné hrůzy nás nečekají. Je pravdou, že někteří se snaží Superúplňku přisuzovat vinu za nejrůznější katastrofy (třeba zemětřesení z let 2004 a 2011), ale to je spíše souhra okolností. Vliv Měsíce na zemětřesení nebyl nikdy prokázán.
Je k pozorování vhodnější hvězdářský dalekohled?
Pozorovat Superměsíc hvězdářským dalekohledem nikterak nepomůže. Obecně se dá říci, že k pozorování Měsíce jsou vhodnější spíše období okolo první či poslední čtvrti, kdy jsou krátery osvětleny z boku. K pozorování kráterů přitom stačí i malý hvězdářský dalekohled.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
