Sciencemag.cz
Doporučujeme
Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu.
Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a opatrnosti, než se případně rozhodne ji sezobnout. Vědci z naší Katedry zoologie se rozhodli zjistit, jak se v této činnosti liší tři druhy u nás žijících sýkor, sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) a sýkora uhelníček (Periparus ater), a zdali se jejich opatrnost dá snížit po předchozích zkušenostech s chutnou kořistí.
Podezřele zbarvená neboli aposematická kořist se snaží případné predátory výraznými barvami upozornit na svou odpornou chuť, aby se jí už předem vyhnuli. Ptáci se většinou brzy naučí takovou kořist rozpoznávat a neútočit na ni, možná mají dokonce tuto vlastnost vrozenou. Tato opatrnost vůči aposematické kořisti může být vysvětlena třemi různými procesy. Prvním z nich je neofobie, obava z nového. V takovém případě se ptáci většinou po několika minutách váhání k novému objektu přiblíží a začnou ho zkoumat. Pokud tato doba trvá déle, většinou dny nebo měsíce, označuje se jako potravní konzervatismus, kdy jedinci odmítají zařadit novou potravu do svého jídelníčku. Třetím procesem je specifická vrozená averze vůči určitým varovným signálům, které jsou vrozené.
Počáteční opatrnost se liší mezi jednotlivými druhy ptáků, může být tedy druhově specifická. Kromě toho se mezidruhově liší i vliv předchozí zkušenosti s chutnou a nechutnou potravou. Tyto rozdíly v počáteční nedůvěře platí i u evropských druhů sýkor. Zatímco nezkušené koňadry nemají problém ihned zaútočit na aposematicky zbarvenou kořist, například na červeno-černou ruměnici pospolnou (Pyrrhocoris apterus), modřinky a uhelníčci se jí vyhýbají. Dokonce se vyhýbají i nahnědo obarveným ruměnicím, což by mohlo značit neofobii.
V pokusu se vědci rozhodli porovnat stupeň počáteční opatrnosti u mladých nezkušených sýkor koňader, modřinek a uhelníčků a vliv předchozí pozitivní zkušenosti s novou chutnou kořistí. Ptáci byli rozděleni do dvou skupin. První, kontrolní skupina, se učila útočit na přirozeně zbarvené moučné červy, zůstala tedy nezkušená. Ptáci z druhé skupiny byli naučeni útočit na červeně nabarvené moučné červy, byli tedy vystaveni pozitivní zkušenosti s chutnou zbarvenou kořistí. Poté byly všem ptákům nabídnuty dva druhy nové kořisti – modře onálepkovaní cvrčci na testování chování vůči kořisti nové barvy a tvaru, a červeno-černé ruměnice na zhodnocení předchozí pozitivní zkušenosti s červenou kořistí, ale jiného tvaru.
Výsledky se podle předpokladu u jednotlivých druhů lišily. Sýkory koňadry a uhelníčci se po předchozí zkušenosti s červenými moučnými červy mnohem rychleji vrhly na modré cvrčky i červeno-černé ruměnice. Stačila jim tedy pozitivní zkušenost s nově zbarvenou kořistí, aby zaútočily na jinou kořist nejenom jiné barvy, ale i jiného tvaru. Sýkory modřinky zůstaly ale stále stejně opatrné tváří v tvář neznámé kořisti, naznačuje to tedy mnohem silnější neofobii než u ostatních dvou druhů. Zajímavé ale je, že ačkoliv se zkušené sýkory mnohem rychleji odhodlaly zaútočit, nebyly nijak výrazněji nakloněny konzumaci nové kořisti než nezkušení ptáci. Předchozí zkušenost naučí sýkory novou kořist ulovit, ale už to nutně neznamená, že ji zařadí do svého jídelníčku. Odstraní se tedy neofobie, ale už ne potravní konzervatismus.
Adamová-Ježová D, Hospodková E, Fuchsová L, Štys P, Exnerová A. 2016. Through experience to boldness? Deactivation of neophobia towardsnovel and aposematic prey in three European species of tits (Paridae). Behavioural Processes 131: 24–31.
Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha
Zpracovala: Gabriela SUCHANOVÁ
