Archiv článků: 2d materiály

Rozměrné plochy kvalitního grafenu lze levně pěstovat ze semen

Monokrystal grafenu můžeme rozřezat, kousky pečlivě rozmístit a nechat srůst dalším uhlíkem, čímž vznikne větší fólie. Výroba grafenu v posledních letech výrazně zlevnila na řádově 50 dolarů za kilogram, nicméně takový grafen není příliš kvalitní a pro mnohé aplikace se nehodí. Požadované elektrické vlastnosti levného grafenu narušují různé defekty krystalové …

více »

Grafen kombinovaný s borofenem

Heterostruktura z grafenu a borofenu by mohla mít speciální vlastnosti využitelné v určitých elektronických aplikacích. Podobu této struktury ukazuje obrázek, snímek z STM mikroskopu s atomovým rozlišením. Růžová barva znázorňuje borofenovou část, kde se uvnitř šestiúhelníkové struktury vyskytuje další atom (základní jednotkou je pak trojúhelník). Grafen má klasicky podobu šestiúhelníků. …

více »

Nový sourozenec grafenu, 2D amorfní uhlík

Chaos nevylučuje nanokrystaly. Jednou z modifikací uhlíku je uhlík amorfní – „saze“. Ukazuje se, že i této neuspořádané modifikaci odpovídá 2D materiál se speciálními vlastnostmi. Vědce původně zajímala hlavně obecná otázka, zda totiž amorfní materiály přece jen neobsahují nějaké nanokrystaly, tedy drobné uspořádané mikrostruktury existující alespoň v menším měřítku. Sokrates …

více »

Grafen pod nanotrubičkami urychluje elektrony

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kombinace dvou unikátních modifikací uhlíku by měla umožňovat další optimalizaci elektrických vlastností. Transparentní vodivé filmy (TCF) se dnes používají v dotykových displejích, diodách OLED nebo solárních článcích. V současnosti se jako materiál pro tyto filmy využívají zejména oxidy kovů, ale do budoucna by měly být nahrazeny materiály na bázi uhlíku, …

více »

Jak chránit 2D materiály proti korozi

Některé 2D materiály se na vzduchu, eventuálně ve vlhkém vzduchu, snadno oxidují, podléhají korozi. Týká se to černého fosforu a dichalkogenidů přechodných kovů, problém to představuje i u těch látek, kde za normálních podmínek probíhá pasivace a tenká vrstva oxidů (hydroxidů apod.) na povrchu chrání zbytek materiálu. Jenže když má …

více »

Nadějná kombinace: borofen a stříbro

Stříbro by mohlo fungovat jako ideální podklad pro borofen, tedy monoatomární vrstvu bóru. Doposud se borofen připravoval především epitaxí z molekulárních svazků, což omezovalo rozměry takto vzniklé vrstvy. Na stříbru se naopak při vhodné volbě teploty tvoří šestiúhelníkové vločky, které se na sebe navazují, oproti stávajícím postupům je tato metoda …

více »

Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur

Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …

více »

Grafen lze mezi supravodičem a izolantem snadno přepínat

Jak známo, supravodivé látky lze měnit na izolanty zvýšením vnějšího magnetického pole nad určitou maximální hodnotu. Grafen v kombinaci s nitridem bóru ale umožňuje realizovat tento proces vratně a pomocí jednoduchého přepínače. Na Berkeley Lab přišli se systémem, kdy se tři monoatomární vrstvy grafenu vloží mezi dvě vrstvy nitridu bóru. …

více »

Nejtenčí vrstva zlata

Ještě to není úplně 2D, nicméně se to už blíží. Zlato v podobě dvouvrstvé. Chimuové ve 14.-15. století v severních Peru prý dokázali vytepat zlato do tak tenkých plíšků, že takto vytvořené objekty létaly, stačilo na ně pouze dýchnout. Empirických dokladů pro toto tvrzení je ovšem pomálu, Chimuové byli poraženi …

více »