Specifický Comptonův rozptyl znamená vysílání vysoce energetických, spinově polarizovaných elektronů na protony. Fyzikům z Jeffersonovy laboratoře v americké Virginii se jako prvním na světě podařilo zmapovat rozložení tlaku uvnitř protonu. To se až do této doby jevilo jako nemožné. Vědci zjistili, že v centrální části protonu panuje extrémně vysoký tlak, …
více »Zapeklité atomy oganessonu
Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …
více »První 2D polovodič ze superatomů
Jako superatomy („falešné prvky“) označujeme atomové clustery, které vykazují určité vlastnosti jiných atomů – např. elektrochemické nebo magnetické. Cluster 13 atomů hliníku se chová z pohledu vlastností svých valenčních elektronů jako jód, 14 atomů hliníku zase odpovídá kovům alkalických zemin. Superatomy by mohly podstatně rozšířit i paletu 2D materiálů a …
více »Přímé měření elektronegativity atomu
Výzkum českých a japonských vědců mění pohled na reaktivitu chemických prvků. Nový pohled na popis chemických vlastností prvků přináší metoda českých a japonských badatelů, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Díky ní dokáží vědci pomocí nejmodernějších mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich schopnost …
více »Grafen: Umělé atomy a bubliny
Revoluční kvantové počítání, kde v superpozici mohou být ne 2, ale celkem až 4 stavy. Co nejvíc charakterizuje atom, respektive určitý chemický prvek? Elektronová slupka, valenční elektrony. Umělé atomy zmíněné v titulky tedy obnášejí pokus vytvořit objekty se specifickou horní vrstvou elektronového obalu, ať už mají cca simulovat vlastnosti již …
více »Poprvé změřeny Van der Waalsovy síly mezi atomy
Van der Waalsovy síly (slabé interakce) působí mezi atomy/molekulami, které obsahují stálé nebo dočasné dipóly. Nejedná se o klasickou chemickou vazbu a jak už vyplývá z názvu, jsou oproti nim mnohem slabší. Proto je poměrně obtížné zjistit jejich přesnou hodnotu. Na rozdíl od klasické vazby může jít o přitažlivé i …
více »