Archiv článků: dusík

Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří …

Pozemské živé organismy jsou přímo závislé na přísunu dusíku. Dusík je sice přítomný i ve formě dále využitelných anorganických solí, ovšem plošně dostupný atmosférický dusík dokáže fixovat jen relativně málo organismů. A těžko čekat, že by se fixace dusíku objevila hned při vzniku života (navíc někde u hlubokomořských vývěrů). Takže …

Jak by se vyvíjely hvězdy o hmotnosti mezi 1 000 a 10 000 hmotností Slunce a jaké prvky by produkovaly? Pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) objevil astronomové chemické stopy gigantických hvězd patřících mezi první, které se vytvořily po velkém třesku. Dvě desetiletí astronomové přemýšleli nad tím, jak mohly supermasivní …

Nitrogenázy patří z hlediska „celkové biochemie“ mezi nejdůležitější enzymy na Zemi. Poskytují všem formám života biologicky dostupný dusík. Některé nitrogenázy mohou ale vedle redukce molekul dusíku na (cca) amoniak také přímo přeměňovat CO2 na uhlovodíkové řetězce, což z nich činí zajímavý cíl pro vývoj biotechnologických procesů. Tým výzkumníků z německého …

Dusík z fosilních paliv mění bylinnou vegetaci lesů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu …

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. Dokážou sice přijímat anorganické dusičnany či amonné soli, jenže většina dusíku je na povrchu Země přítomna ve formě inertních molekul N2. Oxidy dusíku z nich vznikají de facto pouze bleskem (dostatek energie pro přímou reakci …

Poměr izotopů uhlíku (12C vs. 13C) v atmosféře exoplanety umožňuje vědcům odvodit vzdálenost, ve které exoplaneta obíhá kolem své hvězdy. Až dosud dokázali astronomové rozlišit ale pouze tyto dva izotopy, a to v molekule oxidu uhelnatého. Nový výzkum zvládl rozlišit i dva izotopy dusíku (14N vs. 15N) v molekule amoniaku. …

Izotop N-9, kde na 7 protonů připadají pouze 2 neutrony, představuje první známý případ jádra, které se rozpadá vyzářením 5 protonů. Robert Charity z Washingtonovy University v St. Louis a jeho kolegové z Michigan State University a čínské Fudan University uvádějí, že tento izotop dusíku je samozřejmě nestabilní, vlastně představuje …

Na University of Rochester vytvořili materiál supravodivý při teplotě 20,5 °C a tlaku 10 kilobarů (cca 10 000 atmosfér). Příslušnou látkou je hydrid lutecia dopovaný dusíkem. Tlak je to sice stále obrovský, nicméně o dva řády menší než při předchozích podobných pokusech. V čele týmu stál Ranga Dias; tito vědci …

V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …