Archiv článků: dusík

Místo teploty a tlaku můžeme prý při syntéze amoniaku postupovat podobně jako při výrobě másla. Chemickou reakci „utlučeme“. Zvládnout syntézu amoniaku z dusíku a vodíku za méně extrémních podmínek – tj. nižších tlaků a teplot – než při klasickém Haber-Boschově procesu je cílem chemiků už více než století. Klasický postup …

Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …

Další 2D materiál, nejspíš s anizotropickou elektrickou vodivostí. Prvky v jedné skupině periodické tabulky (pod sebou) si jsou chemicky podobné, s tím záměrem byla tabulka také vytvořena. Navíc platí, že za vyšších tlaků se lehké prvky, jako je kyslík a uhlík, mohou blížit těm pod nimi i dalšími vlastnostmi. Dusík …

Zcela nedávno byly v oceánu objeveny malé jednobuněčné organismy – thaumarchaea. Velikost jejich populace byla odhadnuta zhruba na sto kvadriliard buněk, což z nich činí jedny z nejpočetnějších organizmů žijících na Zemi. Tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, Centra pro výzkum mořského prostředí MARUM (Brémy, Německo) …

V meteoritu, který podle všeho pochází z Marsu a obsahuje horniny staré 4 miliardami let z období tzv. noachianu, byly nalezeny organické dusíkaté látky. Protože tento meteorit je navíc uhličitan vzniklý vysrážením ve vodě, dohromady jde o další indicie naznačující obyvatelnost rudé planety v dávnější minulosti. K tomu závěru alespoň …

Z azidu sodného (NaN3) v kapalném dusíku lze plazmovým výbojem vytvořit velmi kuriózní molekulu: „polymerní“ dusík N6. Taková molekula by měla obsahovat velké množství energie, která by se z ní uvolňovala při rozkladu na normální dusík N2. Podle autorů výzkumu by se proto N6 mohl využívat pro skladování energie a …

Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …

Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …

A co to má společného s klimatem? Oxid dusnatý se v prostředí kyslíku oxiduje na oxid dusičitý, v bezkyslíkaté atmosféře dávné Země byl ovšem stabilní a zřejmě existoval jak v atmosféře, tak i rozpouštěný v oceánech. Předpokládáme, že nějaké dávné mikroorganismy mohly oxid dusnatý využívat i k získávání energie namísto …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …