Archiv článků: evoluce

Problém není v anatomii hrtanu, ale v mozku. Jak je to pak s jazykem lidoopů? W. T. Fitch, B. de Boer, N. Mathur a A. A. Ghazanfar publikovali v Science Advances analýzu vokálního systému makaků. Zkoumali jazyk, rty a hrtan a jejich pohyby. Vyšlo z toho, že makakové by klidně …

Došlo k syntéze RNA v jezírkách kapalného formamidu nad teplotou bodu varu vody kolem sopek? Vědci Judit a Jiří Šponerovi se více než deset let věnují tématu, jak se na Zemi před 3,8 – 4 miliardami let vyvinul život. Pomocí chemických modelů se snaží rekonstruovat sérii procesů, kterými z molekul …

Další výzkum na Scripps Research Institute ukazuje, že kombinace RNA a DNA mohla stát už na počátku pozemského života. Jedná se tak o alternativu k teorii RNA světa, kterou na této instituci rovněž podrobně zkoumají. Viz také: RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat Základem nového …

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

Tedy s trochou nadsázky – autoři nového výzkumu tvrdí, že ribozym (enzym na bázi RNA) dokázal syntetizovat komplexní molekuly RNA, čili tak vlastně vznikl autonomní sebereplikující se systém. Motivace, které vedly k teorii RNA světa, jsou dobře známé. RNA je schopna jak nést informaci (genetický kód), tak i s informací …

Lentiviry dokáží infikovat široké spektrum savců, jako jsou primáti, kočky či koně. Prvně byly popsány jejich endogenní formy v roce 2007 v genomu králíka. Pak následovaly objevy endogenních lentivirových sekvencí u lemurů a fretek. Dr. Daniel Elleder z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal v roce 2014 lentivirovou DNA u …

Podle nového srovnání šlo o bakterii živící se vodíkem, která už byla schopna fixovat dusík i oxid uhličitý. Od dob Darwina je populární přemýšlet nejen o vzniku života, ale i o tom, jak vypadal poslední (nejmladší) společný žijící předek (LUCA – last universal common ancestor), a to především z hlediska …

Většina uhlíku, který využívá současný život, se na Zem možná dostala v důsledku unikátní události. Mohlo by to souviset i se vznikem života? Podle vědců z Rice University došlo asi před 4,4 miliardami lety ke srážce Země s planetou (protoplanetou) velikosti Merkuru. Právě tímto způsobem se prý měl na Zem …

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo. …

Známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let, zahynula zřejmě po pádu ze stromu. Ve studii zveřejněné v aktuálním odborném magazínu Nature to tvrdí tým vědce Johna Kappelmana z Texaské univerzity v Austinu. Řada vědců ale s novým výkladem nesouhlasí, a to včetně jednoho z objevitelů kostry …