Síra sice na Zemi představuje biogenní prvek, ale lze si snadno představit, že bez síry by prostě život využil jiné aminokyseliny než methionin a cystein, nebo by si vystačil i zcela bez nich. Nová studie publikovaná v Nature Astronomy ovšem uvažuje, že anorganické sirné sloučeniny mohly hrát roli už při …
více »Mohla by být exoplaneta K2-18 b přece jen obyvatelná?
Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu. K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země …
více »Na exoplanetě prší železný déšť
Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější …
více »Oranžoví trpaslíci by mohli být ideální hvězdou pro obyvatelné planety
Pokud astronomové hledají exoplanety, obvykle se zaměřují na tři typy hvězd: M, G a K. Červení trpaslíci jsou dnes favority, protože jsou nejpočetnější skupinou hvězd v Galaxii a planety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a velikosti hledají nejsnáze. Naše Slunce je žlutým trpaslíkem. Typem hvězdy, u kterého bychom …
více »Exoplanety s rekordně krátkou oběžnou dobou
Mediálním prostorem nyní rezonuje objev exoplanety NGTS-10 b. Článek o objevu vychází v odborném tisku, i když v preprintu byl od loňského roku, takže není až tak velkým překvapením. V souvislosti s NGTS-10 b se zmiňuje její oběžná doba, která má být nejkratší. To je teoreticky pravda, ale je potřeba …
více »Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou
Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …
více »V systému GJ 1148 zřejmě obyvatelné exoměsíce nebudou
Při hledání života ve vesmíru se obvykle zaměřujeme na planety podobné Zemi, ale život by se mohl nacházet také na povrchu většího měsíce, který obíhá okolo obří plynné planety. Nemusíme chodit moc daleko. Saturnův Titan je v mnohém podobný Zemi. Jen vodu tam nahrazuje metan. Velmi zajímavou otázkou je přítomnost …
více »Planeta Kepler-1625 b potvrzena, možná má exoměsíc
Alex Teachey a jeho kolegové oznámili v roce 2017 velmi opatrně možný objev prvního měsíce exoplanety. Měsíc měl obíhat okolo exoplanety Kepler-1625 b. Na mateřskou hvězdu se o rok později podíval Hubblův kosmický dalekohled. Přítomnost měsíce se měla projevit dvěma jevy. V prvním případě jde o klasické změny v časech …
více »Na rekordně horké exoplanetě nepřežije ani molekula vodíku
Exoplaneta KELT-9b byla objevena před asi třemi lety a tento ultrahorký jupiter byl již tehdy označen za za nejteplejší známou exoplanetu vůbec a tento rekord si zatím drží. Však v její atmosféře je přítomno např. plynné železo. Nová pozorování teď ukazují, že v atmosféře zde nevydrží dokonce ani molekuly vodíku, …
více »Astronomové našli planety v obyvatelné oblasti, které bychom mohli brzy vidět na vlastní oči
Tempo výzkumu exoplanet nyní možná udává tranzitní fotometrie – díky objevům Keplera, TESS a brzy i studiím z družice Cheops, ale velké posuny dělá také metoda měření radiálních rychlostí. Zlepšuje se nejen železo v podobě lepších spektrografů, ale také díky lepším analytickým nástrojům. V roce 2009 vyšla studie, která se …
více »